Dotčený Hanuš Krakovský z Kolovrat nechtěl být pohřben v Blovicích
Zámek Hradiště se nachází v Blovicích na jižním Plzeňsku a za dobu své existence vystřídal několik majitelů. Jedním z nich byl například Hanuš Krakovský z Kolovrat.
Jádro zámku tvoří původní gotická tvrz, která pochází pravděpodobně z konce 14. století. Zdejší panství spadalo do majetku nepomuckých cisterciáků, kteří byli zřejmě také zakladateli této tvrze. V následujících staletích průběžně docházelo k několika přestavbám budovy. V 18. století tak například došlo ke dvěma barokním přestavbám, kdy vznikl zámek na půdorysu písmene „U“. „Stalo se tak za nejvýznamnějšího rodu, hrabat Kolovratů,“ upřesnil pracovník blovického muzea, které sídlí právě v prostorách zámku Hradiště, Jiří Bouda.
Uražený Hanuš
Hanuš z Kolovrat (1794-1872) byl významným představitelem české šlechty a jeden z nejvýznamnějších majitelů hradišťského panství. Tento na svou dobu velice vzdělaný muž, který při křtu dostal jméno Jan Nepomuk Karel, hmotně podporoval díky své zámožnosti mnoho projektů, jako například Matici českou, přispíval na dostavbu Národního muzea, chrámu sv. Víta, nebo Národního divadla. „Víme, že byl štědrým mecenášem třeba Boženy Němcové, Karla Havlíčka Borovského, Josefa Kajetána Tyla, Františka Jaroslava Vacka Kamenického a dalších,“ jmenovala pracovnice muzea Tereza Pelcrová.
Po smrti se Hanuš Krakovský z Kolovrat nenechává pohřbít v Blovicích, nýbrž na svém panství v Rychnově nad Kněžnou. V den, kdy do blovické rodinné hrobky nechával převážet ostatky svých rodičů, nebylo totiž pěkné počasí, a tudíž nedorazilo mnoho blovických občanů, kteří by doprovodili kočár s ostatky. Hanuš Krakovský se cítil dotčen a z toho důvodu si přál být pohřben jinde, než právě zde v Blovicích.
Roku 2000 byl zámek přidělen Okresnímu muzeu Plzeň-jih, současnému Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích, které zde sídlí dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
