Filtrujete pitnou vodu? Pozor, můžete si i uškodit

Reverzní osmóza je druhem filtrace, tedy mechanického odstraňování nečistot, při kterém kapalina (zejména voda) protéká tak malými otvory, že se do nich nečistoty nevejdou a filtrem neprojdou. Zvláštnost reverzní osmózy je v extrémně jemném filtru.

Zatímco například tzv. písková filtrace používaná ve vodárnách zachycuje částice velikosti lidského vlasu o rozměru desítek mikrometrů, reverzní osmóza zachycuje částice velikosti nanometrů, mezi které patří například ve vodě rozpuštěné soli. Proto na principu reverzní osmózy fungují například stanice na odsolování mořské vody.

Voda bez škodlivých látek, ale i těch prospěšných

Zařízení, která čistí vodu na principu reverzní osmózy, jsou známá poměrně dlouho a byla vyvinuta pro přípravu tzv. technické nebo laboratorní vody. Nejvíce se však tato metoda používá jako technologie ve velkých stanicích pro odsolování (desalinizaci) mořské vody v regionech, které trpí nedostatkem vody sladké. Druhým nejčastějším použitím je výroba tzv. ultračisté vody zbavené všech příměsí, která slouží ke speciálním výrobám nebo v chemických laboratořích.

Naproti tomu pitná voda není a nemá být jen čistou sloučeninou se vzorcem H2O, ale obsahuje a má obsahovat celou řadu látek vodě vlastních a pro zdraví člověka potřebných. Například podle vyhlášky českého ministerstva zdravotnictví by pitná voda měla obsahovat minimálně 30 miligramů vápníku a 10 miligramů hořčíku na litr. Procesem reverzní osmózy ale vzniká voda zbavená těchto látek, pro kterou se používá také termín demineralizovaná voda. K pití je nevhodná. 

Zdravotní rizika

Dlouhodobé pití demineralizované vody může vést k nedostatečnému přívodu základních minerálních látek, jako jsou vápník, sodík nebo hořčík. Státní zdravotní ústav varuje, že konzumace vody s nízkým obsahem vápníku a hořčíku vede prokazatelně ke zvýšenému riziku úmrtí na kardiovaskulární choroby, jako jsou infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, hypertenze nebo mozková mrtvice.

Zvyšuje také riziko odvápnění kostí. Pravděpodobně přispívá ke zvýšenému riziku výskytu některých druhů nádorů, náhlého úmrtí, některých těhotenských komplikací a neurodegenerativních onemocnění. Může představovat i zvýšení rizika toxického působení těžkých kovů, například přijímaných stravou.

Odbornici zároveň upozorňují na skutečnost, že vařením v demineralizované nebo měkké vodě dochází k vysokým ztrátám pro tělo potřebných minerálních látek z potraviny. Ztráty mohou činit až 70%, a tak dochází i ke sníženému příjmu těchto látek potravou. K pití demineralizované vody se kromě Státního zdravotního ústavu negativně postavila také např. německá společnost pro výživu nebo Československá asociace vodárenských expertů.

Jen ve výjimečných případech a za průběžné kontroly

Za jedinou výjimku, kdy je možné podle SZÚ úpravu vody pomocí reverzní osmózy nebo nanofiltrace považovat za odůvodnitelnou a je možné ji tolerovat, jsou případy, kdy jediný zdroj pitné vody je vysoce mineralizovaný. I pak by se ale podle odborníků měla reverzní osmózou upravovat jenom část vody. Přečištěná voda by poté měla být ve vhodném poměru míchána s neupravenou vodou tak, aby výsledná směs odpovídala požadavkům na pitnou vodu a zachovala si určitý obsah rozpuštěných látek. V takovém případě je ale nutná odborná obsluha zařízení a průběžná kontrola kvality vody.

Vodní filtr? Poraďte se s odborníky, zda vůbec

Pokud uvažujete o pořízení filtru pro pitnou vodu, měli byste znát aktuální složení vody, kterou používáte nebo se používat chystáte. Pokud jste napojeni na hromadný vodovod, informace o složení vody by vám měl poskytnout jeho provozovatel. Provozovatel vodovodu je totiž povinen provádět kontrolu kvality pitné vody, včetně pravidelných laboratorních rozborů. V případě soukromé studny je nutné zadat laboratorní rozbor vody v některé z akreditovaných laboratoří.

Pokud by výsledky rozboru vody byly nepříznivé, nespoléhejte ani na informace z internetu, ani na tvrzení prodejců filtrů, ale poraďte se o řešení konkrétní situace s odborníky. Základním požadavkem na vodní filtry je přitom to, že by neměly umožnit pomnožení bakterií ve vodě a neměly by zhoršit kvalitu vstupní vody ani narušit základní minerálové složení vody.