Ginkgo biloba: Věda tlumí přehnaná očekávání a pokusy na potkanech varují

3. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Listy jinanu dvoulaločného

S postupujícím věkem si mnoho lidí stěžuje na zhoršování paměti. Mezi nejprodávanější potravinové doplňky, které mají paměť zlepšovat nebo dokonce pomoct předcházet demenci, patří preparáty založené na listech jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba), případně výtažku z nich. Lékaře zajímá, jak ginkgo ovlivňuje lidský organismus, a proto jeho účinky zkoumala řada vědeckých studií. Souhrnné výsledky vám přinášíme.

Lidská paměť je poměrně komplexní proces, který má různé specifické formy. Na správném fungování paměti se podílejí různé části mozku. A zhoršení některých parametrů paměti může být projevem celé řady onemocnění. V souvislosti se stárnutím populace se v posledních letech věnuje pozornost také zvýšenému výskytu některých typů degenerativních onemocnění nervové soustavy, např. Alzheimerovy nebo Parkinsonovy choroby.

MUDr. Miroslav Šuta

Při hledání účinné pomoci lékaři vyzkoušeli také ginkgo. Některé menší studie ukazovaly, že by extrakt z jinanu mohl zlepšovat paměť, jiné dávaly jistou naději, že by snad mohl chránit před nástupem demence, případně ho zpomalit. Bohužel větší studie s lepším designem tyto naděje nepotvrdily. Například v USA byla financována dlouhodobá tzv. GEM studie, která sledovala více než 3 tisíce starších osob a porovnávala paměť i výskyt demence u skupin lidí, kteří užívali ginkgo, s těmi, kteří užívali placebo. Šlo o tzv. randomizovanou a dvojitě zaslepenou studii, ve které se pacienti rozdělují do skupin náhodně, ve které ani ošetřující lékaři ani pacienti nevěděli, zda užívali jinan, nebo placebo. Výsledky bohužel nezjistily statisticky významné rozdíly v kvalitě paměti ani ve výskytu demence mezi lidmi užívajícími ginkgo a placebo.

Medicínské autority se v současné době shodují, že nejsou k dispozici důkazy, že by užívání ginkga bránilo vzniku demence nebo že by dokonce paměť zlepšovalo.

Jinan dvoulaločný – ginkgo biloba

Jinan dvoulaločný je strom, který patří mezi vývojově nejstarší organismy na Zemi. Jemu podobní předci obývali naši planetu už přes stovkami milionů let, a proto se ginkgo také někdy označuje jako „živoucí fosilie“. Ještě před několika miliony let se jinan běžně vyskytoval i v Evropě. Ale Evropané se s ním setkali až ve středověku během cest do Číny a Japonska, kde jsou tyto dlouhověké stromy oblíbenou součástí chrámových zahrad.

Listy nebo plody ginkga patří po staletí mezi suroviny užívané v recepturách tradiční čínské medicíny. V moderní době upoutala pozornost skupina několika jinanů, které v chrámových zahradách japonské Hirošimy přežily po výbuchu atomové bomby i v místech, kde byla většina jiné vegetace zničena. Později se ukázalo, že jinan lépe než mnohé jiné stromy snáší znečištěné ovzduší moderních měst. Proto se jinany staly populární dřevinou vysazovanou na ulicích silně zatížených automobilovou dopravou, a to nejprve v Japonsku, ale později i v Evropě nebo v Americe.

Pozor na nežádoucí účinky a kombinaci s některými léky

V souvislosti s užíváním různých forem ginkga byly u jinak zdravých lidí popsány nežádoucí účinky jako bolesti hlavy, závratě, bušení srdce, žaludeční nevolnost, zácpa nebo kožní reakce.

Čtěte také

Opatrní by měli být lidé, kteří trpí některými chorobami, případně užívají určité léky. U epileptiků může ginkgo provokovat záchvaty. Vyhnout preparátům z ginkga by se měly těhotné ženy a také lidé s poruchami srážlivosti krve.

Existuje i riziko nežádoucí interakce mezi užíváním extraktu ginkga a některých léků. Při použití léků snižujících srážlivost krve (na „ředění krve“) se může zvýšit riziko krvácení. Jinan může snižovat účinnost některých léků proti úzkosti a proti depresím. Dále může narušovat účinek léků užívaných při cukrovce nebo pro snížení hladiny cholesterolu.

Varovné výsledky pokusů na zvířatech

Vzhledem k popularitě jinanu v potravinových doplňcích se rozhodl americký národní toxikologický program otestovat jeho zdravotní nezávadnost v dlouhodobém testu s laboratorními zvířaty. Skupinám pokusných myší a potkanů vědci přidávali do potravy extrakt z jinanu, a to po dobu zhruba dvou let. Po skončení pokusu bohužel došli vědci k závěru, že u laboratorních myší extrakt z jinanu zvyšoval výskyt rakoviny jater a u potkanů riziko vzniku rakoviny štítné žlázy.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) následně zkoumala důkazy o rakovinotvornosti jinanu. V roce 2015 zveřejnila své závěry a konstatovala, že existují dostatečné důkazy o karcinogenitě extraktu z jinanu z laboratorních pokusů na zvířatech, a proto zařadila ginkgo do skupiny 2B, tedy mezi podezřelé karcinogeny.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.