Glyfosát - zahubí jednoho dne i nás?
Pole, chodníky, parky, hřiště, sportoviště. Všude tam se k hubení nežádoucích rostlin běžně používají postřiky typu Roundup, které obsahují glyfosát. Tedy látku, která začala vzbuzovat obavy kvůli možným negativním účinkům na lidské zdraví. Proč se glyfosát dostal na černou listinu?
Glyfosát je chemická látka, která se používá jako účinná složka takzvaných širokospektrých, neboli neselektivních herbicidů, tedy prostředků k zabíjení velkého množství rostlin bez rozdílu. Jde o nejčastěji používanou součást chemických postřiků na polích v České republice a pravděpodobně také na celém světě.
Roundup a spol.
Glyfosát je součástí několika stovek komerčních herbicidů vyráběných po celém světě. Z nich je patrně pro širokou veřejnost nejznámější produkt prodávaný pod komerčním názvem Roundup. Glyfostát se v Česku nejčastěji používá na polích s olejninami, jako je řepka, nebo na obilných lánech.
Kromě zemědělství se s glyfosátem setkáváme v každodenním životě na mnoha jiných místech, kde si to možná ani neuvědomujeme. Používá se k hubení zeleně na železničních a tramvajových tratích. Mohou se s ním postřikovat okraje silnic a chodníků. Hubí se s ním nežádoucí rostliny na cestičkách v parcích, na sportovištích nebo na dětských hřištích.
Glyfosát si dnes může v Česku koupit kdokoli běžně v obchodě s potřebami pro kutily nebo zahrádkáře. Třeba proto, aby se zbavil pampelišek rašících na příjezdové cestě ke garáži nebo k udržování pěšinky zarůstající travou na zahrádce, na chatě, chalupě…
Na černé listině jako pravděpodobný karcinogen
V březnu 2015 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) glyfosát mezi pravděpodobný karcinogen pro člověka. Je považován za karcinogen skupiny 2A, což znamená, že podle expertů IARC existují dostatečné důkazy o tom, že glyfosát způsobuje rakovinu u pokusných zvířat. V případě člověka jsou existující důkazy karcinogenity považovány za omezené. Za tyto důkazy jsou považovány studie z USA, Kanady a Švédska u lidí, kteří byli glyfosátu vystaveni profesionálně v zemědělství. Důkazy se týkají vzniku tzv. nehodgkinských lymfomů, tedy specifické rakoviny lymfatického systému.
Další možná rizika?
V případě glyfosátu vzbuzuje obavy také možnost, že by mohl narušovat lidský hormonální systém. Pokusy na zvířatech totiž v případě vystavení březích samiček glyfosátu naznačují možnost narušení hladiny hormonu testosteronu u jejich samčího potomstva. Studie na buněčných kulturách ukazují možnost, že by glyfosát mohl blokovat receptory pro samčí pohlavní hormony androgeny a vést ke zpomalení tvorby ženského pohlavního hormonu estrogenu. Navíc se ukazuje, že glyfosát má schopnost přecházet z krve matky přes placentu do těla vyvíjejícího se plodu.
Evropské dilema – povolit, nebo zakázat glyfosát
Pesticidy v rámci Evropské unie získávají časově omezené povolení (autorizaci), které je nutné po určité době přezkoumat. V případě glyfosátu mělo dojít k takovému hodnocení právě v roce 2016 a původně se očekávalo, že pesticid bude bez problémů povolen na dalších 15 let. Nicméně vzhledem k zařazení glyfosátu mezi karcinogeny se zástupci členských států Evropské unie nedohodli, zda má být jeho autorizace vůbec prodloužena, a pokud ano, tak za jakých podmínek. Nakonec až těsně před vypršením lhůty rozhodla Evropská komise o dočasném prodloužení autorizace glyfosátu o 18 měsíců - do konce roku 2017. Smyslem toho prodloužení je umožnit Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), aby dokončila své posouzení nebezpečnosti a zdravotních rizik glyfosátu.
Omezí Česko používání glyfosátu?
Evropská komise dočasné povolení glyfosátu doprovodila doporučením takových opatření, která mohou podle svého uvážení zavést jednotlivé členské státy. Konkrétně má Česko možnost zakázat používání problematické přídatné látky POEA (polyethoxylátu tallow aminu), kterou někteří výrobci přidávají do komerčních herbicidů na bázi glyfosátu. Dále má Česká republika možnost omezit používání glyfosátu ve veřejných parcích, na dětských hřištích, v zahradách a podobně. V zemědělství pak může ministerstvo zemědělství omezit tzv. předsklizňové použití glyfosátu, kterému se říká desikace. To znamená, že se nedlouho před sklizní postříká pole například s řepkou nebo s obilím, které po zasažení glyfosátem zaschne. Tím zemědělci ušetří za sušení sklizeného zrna. Zatím však česká vláda žádné z možností k omezení používání glyfosátu nevyužila.
Lze glyfosát nahradit?
Spotřebu glyfosátu v zemědělství lze významně snížit pečlivým dodržování zásad dobré zemědělské praxe jako například střídáním vhodných zemědělských plodin ve správném pořadí. Existují i možnosti integrované ochrany zemědělských plodin a roste množství ekologických farmářů (biozemědělců), kteří mají zakázáno používat glyfosát i další chemické pesticidy, a přesto úspěšně pěstují jakékoli plodiny.
Mnohá města v zahraničí už dnes místo glyfosátu používají proti plevelům zařízení, který ho buď ničí mechanicky, nebo pomocí horké páry. Řada výrobců nabízí taková zařízení, která lze použít nejen v malém, ale i na velkých plochách chodníků, silnic parkovišť nebo sportovišť. Už před několika lety jsem osobně viděl v Belgii taková zařízení v běžném provozu. Dnes už je používají i některá města v České republice.
Co můžete udělat vy aneb Rady k nezaplacení
- Uvědomit si, že nejen glyfosát, ale všechny pesticidy jsou ze své podstaty látky, které jsou vyráběny k zabíjení jiných živých organismů. Proto k nim z principu přistupujte s respektem. Pokud je musíte použít, tak opatrně a uvážlivě.
- Pokud chcete použít pesticidy, raději se vyhněte použití látek s vybranými nebezpečnými vlastnostmi, tedy látkám karcinogenním, toxickým pro reprodukci nebo tzv. endokrinním disruptorům (látkám narušujícím hormonální systém).
- Před pesticidy by se měli zejména chránit lidé, kteří vůči nim mohou být zvýšeně citliví, tedy např. lidé nemocní, děti a ženy těhotné, kojící nebo ty, které plánují otěhotnět.
- Informujte se na obecním nebo městském úřadě o používání pesticidů na veřejných prostranstvích ve své obci nebo svém městě.
- Požádejte své zastupitele o vytvoření zóny bez pesticidů. Řada měst západní Evropy nebo severní Ameriky takové zóny začala zřizovat. Zahrnují například veřejné parky, sportoviště, okolí škol a školek, zdravotnických zařízení nebo domovů pro seniory. Mnohá města přestávají používat postřiky také na chodnících, na silnicích a na veřejných prostranstvích vůbec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.