Historie plzeňské folklorní redakce / 4. díl - Hudební skladatelé
Plzeňské studio Českého rozhlasu v letošním roce slaví 80. výročí. Při té příležitosti jsme pro vás připravili malou sérii speciálních vydání Špalíčku lidových písní, ve kterých připomeneme historii plzeňské folklorní redakce. A také nabídneme k poslechu vzácné archivní snímky.
Věnujeme-li se folklorní redakci ČRo Plzeň, její historii a jejím spolupracovníkům, nesmíme se zapomenout zmínit se o významné skupině hudebních skladatelů, kteří s redakcí aktivně spolupracovali, a u kterých tvorba s folklorní inspirací tvoří významnou část životního díla. Jde hlavně o hudební skladatele, kteří upravovali (nebo i komponovali vlastní skladby) pro hudební tělesa ČRo Plzeň – Malou muziku, Plzeňský lidový soubor a Českou píseň.
„Kabeláčova škola“
Hovořit můžeme v první řadě o celé generační skupině tzv. „Kabeláčovy školy“, která vychází z odkazu profesora skladby na pražské konzervatoři Miloslava Kabeláče (1908 - 1979). Jeho tvorba má několik výrazných rysů, mezi které patří právě inspirace v českém i mimoevropském folkloru. Sám působil v pražském rozhlasu jako dirigent a hudební režisér (1932 – 1941, 1945 – 1954), mimo jiné vedl i kurzy elektronické hudby.
Zdeněk Lukáš a Jaroslav Krček
Do generační skladatelské skupiny tzv. „Kabeláčovy školy“ náleží hudební skladatel Zdeněk Lukáš (1928 - 2007), který v ČRo Plzeň pracoval jako hudební redaktor v letech 1953 – 1964. V roce 1954 zde založil pěvecký sbor Česká píseň a stal se jeho prvním sbormistrem. Spolupracoval i se ženskou pěveckou skupinou Československého státního souboru písní a tanců. Jako skladatel je autorem rozsáhlého souboru originálních kompozic v rozsahu od drobných vokálních a instrumentálních skladeb po operní a symfonickou tvorbu.
Kompozici u Miloslava Kabeláče studoval také Jaroslav Krček (*1939). V Českém rozhlasu Plzeň působil v letech 1961 - 1967 jako hudební režisér. V plzeňském studiu dirigoval Malou muziku a Plzeňský lidový soubor, řídil pěvecký sbor Česká píseň (1963-1976) a realizoval četné nahrávky Skupiny starých nástrojů. Jako multiinstrumentalista spolupracoval s řadou lidových muzik a folklorních souborů. Jako upravovatel a autor (nejčastěji s lidovou a historickou inspirací svých děl) patřil v plzeňském studiu ČRo k nejúspěšnějším - o tom svědčí mimo jiné četná ocenění na mezinárodní soutěži „Prix de Musique Folklorique de Radio Bratislava“.
Jan Málek, Jan Slimáček a další
Do stejné generační skladatelské skupiny patří i Jan Málek (*1938). V plzeňském studiu Českého rozhlasu pracoval nejprve jako hudební režisér, poté jako dramaturg Plzeňského rozhlasového orchestru (1963-1976). Později odešel do Prahy, kde působil jako hudební režisér (1976-1999). Pozornost vzbudily především výsledky jeho práce v elektroakustické laboratoři plzeňského studia Českého rozhlasu.
Ze skladatelské generace „Kabeláčovy školy“ jmenujme ještě Jana Slimáčka (1939 - 2023), který byl do plzeňského studia ČRo přijat v roce 1967 jako hudební režisér, později (od roku 1980) zastával i funkci vedoucího hudební redakce.
Z hudebních skladatelů stojících mimo tzv. „Kabeláčovu kompoziční školu“ můžeme ještě jmenovat např. Miroslava Císaře (1929 - 2014), Vladimíra Baiera (1932 - 2010), Jiřího Temla (*1935), Josefa Krčka (*1946) a další.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
