I budova může být nemocná. A vy s ní…
Pokud vás v práci pálí v nosu, trpíte častým slzením očí a rýmou, cítíte tlak na prsou, dušnost nebo pocity závratě až nevolnosti, nemusí jít o počínající infekční chorobu. Jestli podobné problémy trápí i vaše kolegy, možná pracujete v „nemocné budově“.
Tento fenomén začali odborníci popisovat už v 70. letech minulého století a zřejmě souvisí s boomem velkých administrativních a obchodních budov, ve kterých je výměna vzduchu zajištěna klimatizací. Zdánlivě banální věc, že si nemůžete otevřít okno ve chvíli, kdy na to máte chuť, může mít dalekosáhlé dopady.
Příznaky syndromu nemocné budovy:
• postižení očí a horních cest dýchacích: pocity dráždění a pálení očí, nosu, nosohltanu, slzení a rýma
• postižení dolních cest dýchacích: tlak na prsou, dušnost až astmatického rázu
• kožní dráždění, začervenání pokožky, vyrážky
• postižení centrální nervové soustavy: bolesti hlavy, denní ospalost a poruchy nočního spánku, poruchy paměti, nesoustředěnost, únava
Škody dovede napáchat kopírka, podlaha i nedůsledná uklízečka
Nespecifické zdravotní problémy postihly větší počet lidí, vedly ke snížení jejich pracovní výkonnosti a větší nemocnosti. Právě proto se zdravotníci, ale i majitelé a nájemci budov, začali pídit po příčinách problémů. Našli jich hned několik. Nejčastěji jde o špatně vyprojektovanou nebo nevhodně provozovanou klimatizaci, zdrojem problému může být i nedostatečný úklid prostor, syntetické materiály podlahových krytin nebo závěsů, nevhodný nábytek nebo použité nátěrové hmoty, případně intenzivní provoz kancelářských kopírek nebo laserových tiskáren.
Co může způsobovat potíže?
Z hlediska kontaminujících látek, které syndrom nemocné budovy způsobují, může jít o těkavé organické látky, vláknitý prach, biologické aerosoly, radon, ale také třeba o výfukové plyny pronikající ze špatně oddělených podzemních garáží nebo parkovišť.
V roce 1983 zavedla Světová zdravotnická organizace termín Sick Building Syndrome - syndrom nemocné budovy. Odborníci na základě provedených výzkumů odhadují, že zmíněnými potížemi je postižena asi čtvrtina zaměstnanců, kteří pracují ve velkých kancelářských budovách. Přitom asi 10% zaměstnanců vnímá problém jako vážný
Kanceláře u vodopádu či vodopád v kanceláři?
Jedním z často popisovaných problémů v nemocných budovách je to, že při úpravě vzduchu v klimatizaci zaniknou téměř všechny ionty, které v něm původně byly obsaženy. Vzdušné ionty jsou vlastně molekuly plynů, které mají elektrický náboj. V přírodě ionizaci vzduchu zajišťuje například neviditelné kosmické záření nebo ultrafialová část slunečního záření. K ionizaci vzduchu dochází také při prudkém rozstřikování vody. To je patrně jeden z důvodů, proč se obvykle cítíme příjemně v blízkosti vodní fontány, bystřiny nebo vodopádu.
Co můžete udělat VY? aneb Rady k nezaplacení
V případě, že u sebe a svých kolegů vysledujete uvedené potíže, nepokoušejte se řešit situaci amatérsky metodou pokus omyl. Raději se obraťte na odborníky, například z nejbližšího regionálního pracoviště Zdravotního ústavu v Čechách a na Moravě. Provedou potřebná měření a nabídnou vám možná řešení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
