Jednou z nejmodernějších Zápalových školních budov je Gymnázium Luďka Pika na Doubravce
Gymnázium Luďka Pika najdeme v Opavské ulici v Plzni na Doubravce. Budova byla postavena v letech 1930-1931 dle návrhu architekta Hanuše Zápala a pojmenování získala po československém politikovi a starostovi města Plzně.
Budovu je možné prohlédnout si také z Masarykovy ulice, kde ji poznáme podle velkých hranatých oken a rovné střechy. Původně nesla název Občanské školy Luďka Pika a tvořily ji dvě samostatné školy pro Lobzy a Doubravku.
Své pojmenování získala po Luďku Pikovi. „Byl to plzeňský purkmistr za doby první republiky. Hrozně za Plzeň bojoval, vytvořil tady spoustu věcí, ať už je to soubor škol, které se nacházejí po celém městě, podporoval kulturní život, rozvoj průmyslu… Během druhé světové války byl odstraněn ze své pozice, a poté, ačkoliv se chtěl vrátit, tak ho tehdejší nově nastupující komunistický režim poslal do výslužby a začal ho naprosto ignorovat,“ uvedl předseda spolku Zestínu Lukáš Houška.
Autorem budovy je Hanuš Zápal, významný západočeský architekt. „Stojí za spoustou staveb, jako třeba na Masarykově náměstí, kde se nachází soubor škol. Tohle je jedna z jeho nejmodernějších školských staveb, které vůbec kdy navrhoval a je to jeho poslední velká škola, kterou navrhoval v Plzni, později navrhoval školy ještě do venkovského prostředí,“ řekl předseda spolku.
Budova Gymnázia Luďka Pika je dle slov Lukáše Houšky vrcholně funkcionalistická stavba: „Nemá žádný ornament a její fasádu tvoří pouze přesně do jednotlivých linií seřazená obrovská okna. Škola je postavena do „L“ a je zde jedno dlouhé pásové okno, které jde přes celý dům, je to jakási lodžie. Ta okna, jak mají červenou barvu a jsou členěná na menší tabule, tak vypadají hodně industriálně. Po roce 2010 byla k této budově realizována přístavba, která se snaží být také moderní, ale současným vizuálním stylem. A ačkoliv se jedná o moderní vstup, je stavba pokrytá dřevem a má poměrně jednoduché proporce. Stavbu gymnázia vlastně vylepšuje,“ řekl Houška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
