Jitrocel nám hlídá plíce, vyzdvihuje bylinku fytoterapeutka
Jako malí jsme si dávali rozdrcený jitrocel na odřená kolena a při kašli jsme mlsali sladký jitrocelový sirup od babičky. Právě dýchací cesty jsou podle fytoterapeutky Moniky Šedivcové hlavní oblastí působnosti jitrocele.
„V lidovém léčitelství se využívá jako bylina usnadňující potíže způsobené astmatem, na záněty průdušek a další onemocnění dýchacích cest. Vaří se z něj odvary, je protizánětlivý, má schopnost odhlenit i dutiny. Je také součástí čajových směsí, například průduškového čaje Italka paní Boženy Kamenické, který léčitelka předepisovala na pročištění plic i kuřákům,“ říká Monika Šedivcová.
Božena Kamenická (1898-1996), věhlasná diagnostička, léčitelka a bylinkářka
Přezdívalo se jí bába Kamenická nebo bába Radnická, protože řadu let žila v Radnicích na Plzeňsku, kde je jí také věnována část expozice Muzea Josefa Hyláka. Vděční pacienti ji z úcty oslovovali paní doktorko, sama lékařkou nebyla, ale s lékaři spolupracovala a oni za ní své pacienty posílali.
Diagnózu určovala z moči nahřáté nad plamenem. Léčila řadu známých osobností, včetně prezidenta Ludvíka Svobody, zpěváka Karla Gotta nebo herce Jiřího Bartošky. Jezdili za ní i klienti ze zámoří. Bylinné směsi sestavovala osobně, některé receptury používala častěji s individuálními úpravami pro konkrétního pacienta. Zemřela v 98 letech, až do konce svého života pomáhala nemocným. Byla silně věřící.
Sběr a sušení
Z jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata) se sbírají listy, nejlépe ještě před květem. Nesmí být vlhké, pozor na zapaření při sušení, aby nezčernaly. Sušíme ideálně na slunci, můžeme i v troubě nebo sušičce při teplotě 35 až 40° C.
Jak jitrocel užívat
„Jitrocel samostatně můžeme užívat 3 týdny při akutních potížích. Ve směsi dlouhodobě až 3 měsíce, užíváme vždy 3 týdny, pak 1 týden vynechat a znovu 3 týdny. Pije se 3x denně čtvrt litru čaje. Pro posílení účinku čajem zapíjíme jitrocelový sirup, 1 polévkovou lžíci,“ doporučuje fytoterapeutka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
