Kadmium ohrožuje každého desátého Čecha. Nejčastěji děti a kuřáky

Podle zprávy expertů Státního zdravotního ústavu z roku 2015 představuje zátěž české populace kadmiem z potravin výzvu. Zhruba každý desátý obyvatel ve věku od 4 do 90 let totiž v potravě zkonzumuje tohoto těžkého kovu více, než je zdrávo. A nejhorší je bohužel situace ve skupině malých dětí.

Navíc je potřeba vzít v úvahu množství kadmia, kterému jsou vystaveni kuřáci a lidé v jejich okolí, zvláště pak děti v rodinách kuřáků. Těm se může plícemi dostávat do těla mnohonásobně více kadmia než potravou.

Kde se bere a k čemu se používá?
Kadmium je těžký kov, který se běžně vyskytuje v malých koncentracích v půdě, vodě i vzduchu. Člověk ho pro svou potřebu většinou získává jako vedlejší produkt při těžbě jiných kovů, jako jsou olovo, měď nebo zinek.
Kadmium se využívá hlavně pro výrobu baterií, barevných pigmentů a nátěrů nebo při pokovování. Uplatnění nachází také jako stabilizátor některých plastů. V minulosti se kadmium používalo hojně i v mnoha elektrických a elektronických přístrojích. To je však v Evropské unii od roku 2006 až na některé výjimky zakázáno.

Jak může kadmium ohrožovat lidské zdraví?

Kadmium má schopnost hromadit se v živých organismech, včetně lidského těla. Může poškozovat zejména funkce ledvin (nefrotoxicita) nebo nervový systém (neurotoxicita). Jde také o prokázaný lidský karcinogen (skupina A podle hodnocení IARC), který může narušovat dědičnou informaci v buňkách (genotoxicita) a vyvolávat poškození lidského plodu během nitroděložního vývoje (teratogenita). Podle Evropské agentury pro bezpečnost potravin může kadmium dále negativně ovlivňovat metabolismus kostí (vést až k osteoporóze) a narušovat hormonální systém.

Jak se dostává do těla?

Hlavním zdrojem kadmia je pro většinu lidí potrava. V průměrné české dietě se do těla nejvíce kadmia dostane z obilovin (okolo 40%), okopanin (16%) a zeleniny (16%). Dalším zdrojem jsou pak maso a hlavně vnitřnosti zvířat. Ve zvířecích játrech nebo ledvinách bývají podstatně vyšší koncentrace kadmia, ale obvykle je nekonzumujeme v takovém množství jako obiloviny nebo brambory.

Kolik kadmia je ještě přijatelné?

Kontaminace prostředí kadmiem
Významným zdrojem zamoření životního prostředí může být např. spalování fosilních paliv nebo odpadů, hutnictví a zpracování kovů nebo zařízení pro zpracování elektroodpadu. V minulosti došlo ke kontaminaci zemědělských půd, které byly hnojeny dovezenými africkými fosfáty s vysokým obsahem kadmia. Problém může představovat také použití kontaminovaných čistírenských kalů jako hnojiva na zemědělských půdách.

Tolerovaná denní dávka doporučená Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) činí 2,5 mikrogramů na kilogram tělesné hmotnosti za týden.

Cigarety plné kadmia - i pro pasivní kuřáky

Jiná situace ale panuje u kuřáků. Sloučeniny kadmia při hoření tabáku totiž vytěkají a kuřák je proto vdechuje do plic jako součást cigaretového dýmu. Podle odborníků představuje pro kuřáka cigaretový dým až 20x větší zdroj kadmia do těla než potrava. Bohužel kadmium se do těla dostává i při tzv. pasivním kouření, tedy pokud se nekuřáci vyskytují v místech, kde se kouří.

Co můžete dělat vy aneb Rady k nezaplacení
• Nekuřte ani nevystavujte sebe a své blízké cigaretovému dýmu, který je velmi významným zdrojem kadmia.
• Vyhýbejte se konzumaci zvířecích vnitřností, hlavně jater a ledvin, které mohou obsahovat vysoké koncentrace kadmia a dalších škodlivých látek.
• Dejte si pozor na barevné potisky nebo dekory na nádobí ze skla či porcelánu, mohou uvolňovat značné množství kadmia nebo olova.
• Nakládejte opatrně s vysloužilou elektronikou nebo elektrospotřebiči (např. počítače, televizory, rozhlasové přijímače, vysavač, myčky nádobí, ledničky atd.), které mohou obsahovat těžké kovy, včetně kadmia, a další nebezpečné chemikálie.