Když něco vypadá jen jakoby
V dnešním jazykovém koutku se budeme zabývat praktickým problémem , a to psaním čárky před spojkou „jako“. Spousta uživatelů jazyka může být na rozpacích ve chvíli, kdy spojkou „jako“ má uvést výčet několika příkladů. Píše, nebo nepíše se v tomto případě před spojkou „jako“ čárka?
Při uvozování nevětných příkladů spojkou „jako“ se řídíme jednoduchým pravidlem. Pokud lze příklady, které doplňují naše sdělení, vynechat, aniž se změní význam věty, čárka před spojkou „jako“ se psát bude. „Některé druhy ovoce ze skupiny peckovic, jako broskev, nektarinka a třešeň, obsahují vysoký podíl vody.“ V opačné situaci, kdy příkladová část je pro pochopení textu nezbytná, se čárka před spojkou „jako“ psát nebude. „Jídla jako žabí stehýnka, raci, hlemýždi a mušle patří k francouzským specialitám.“ Kdybychom totiž příkladovou pasáž po spojce „jako“ vypustili, věta by změnila význam. Zněla by „Jídla (ale ve smyslu všechna jídla) patří k francouzským specialitám“. Mezi výčtem příkladů a komponentem, ke kterému je spojkou odkazováno, existuje tedy těsný vztah, a proto v tomto případě není čárka na místě.
V souvislosti se spojkou „jako“ mi na mysli vytanula jiná, podobná spojka „jakoby“. Kdy ji píšeme dohromady a kdy zvlášť?
Je-li složka „by“ součástí slovesného tvaru, tj. jeho podmiňovacího způsobu, píše se zvlášť, svou zkrácenou formou totiž nahrazuje spojení slov „jako kdyby“. Oním kondicionálem se naznačuje, lidově řečeno, jak se věci zdají být, ale jak ve skutečnosti nejsou. „Tvářila se, jako by jí to tu patřilo.“ „I když byl v partě nový, důvěřoval všem, jako by je znal celý život.“ Některé z vět obsahující rozložený výraz „jako by“ se rovněž staly součástí frazémů, o nichž jsme hovořili v minulých dílech jazykového koutku. „Spí, jako by ho do vody hodil.“ „Zmizel, jako by se do země propadl.“ „Lhal, jako by se nechumelilo.“ V ostatních případech se spojka „jakoby“, která již nevyjadřuje kondicionál, nýbrž poměr přibližnosti většinou k neslovesnému výrazu, píše dohromady. „Dělala jakoby nic.“ „Tabuizovaného tématu se dotkla jakoby omylem.“ „I když stál blízko mě, slyšela jsem ho jakoby zdálky.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Dva měsíce sporů o Turka. Velký přehled výroků, kdo se za něj staví a kdo už ho z ANO a Motoristů odepsal
-
První pokuta za nelegální reklamy na lampách. Pronajímá je přitom městská firma
-
Zákaz dotací pro Babiše? Od úterý, lhůta 30 dnů se ho netýká, říká ke střetu zájmů reportérka
-
Turek nedorazí na jednání s prezidentem Pavlem. Omluvil se ze zdravotních důvodů