Kousek Prahy uprostřed Plzně - domy na Slovanech
Přímo naproti multifunkční budově E-centra, takzvaného Éčka, na plzeňských Slovanech stojí v Guldenerově ulici dva neobvyklé obytné domy ze 70. let minulého století. Od jiných domů z té doby se odlišují už na první pohled.
Jelikož se ve zmiňované době stavěly obytné domy víceméně stejné, byl lidmi vyvíjen tlak na to, aby se stavěly domy atypické. „Abychom se toho v Plzni dočkali, musel přijít někdo z Prahy. Domy, na které se díváme, jsou experimentální bytové domy, které navrhl Pražský projektový ústav a byly určeny pro výstavbu sídliště na Petříně, které mělo být architektonicky velmi výrazné, odlišné a mělo reprezentovat nový styl stavění budov. K tomu nakonec nikdy nedošlo, takže jediné domy z pražského Petřína se nacházejí tady v Plzni,“ uvedl předseda spolku Zestínu Lukáš Houška.
Podoba domů
„Už když se na domy podíváme, tak zjistíme, že to není klasická krabice. Kolem celého jejich pláště vedou velké balkony, které jsou kolem celých bytů. Navíc dům, který se nachází vlevo, je odstupňovaný. Má různé terasy a postupně stoupá směrem nahoru. Druhý obytný dům je o tři roky mladší a už zde nebylo tolik prostoru na experimentování, čili to není ta odstupňovaná konstrukce, ale už klasická krabice,“ popsal domy předseda spolku.
A proč byly stavby postaveny zrovna na tomto místě? „Místo dříve nebylo úplně ideální k bydlení, nacházel se tady areál někdejší továrny pana Bartelmuse a je to blízko nádraží, takže tady byl poměrně hluk. Ten prostor tady v podstatě zbyl,“ řekl Lukáš Houška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová