Kyselina listová. Klíčový vitamin pro těhotné ženy

11. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Salát, špenát, zelenina

Už název kyseliny listové dává tušit, ve kterých potravinách tento vitamin skupiny B hledat. Jeho přísun do těla by si měly pohlídat hlavně ženy, které čekají potomka. Sníží tak riziko vzniku vývojových vad u svých dětí.

Kyselina listová (neboli vitamin B9) je řazena mezi vitaminy skupiny B, které jsou rozpustné ve vodě. Pro skupinu látek odvozených z této kyseliny se používá souhrnné označení foláty (z cizojazyčného označení pro kyselinu listovou acidum folicum). Foláty jsou nepostradatelné pro dělení a růst buněk, podílí se totiž na tvorbě nukleotidů, což jsou základní stavební kameny pro DNA, ve které je uložena dědičná informace buněk. V kostní dřeni hrají důležitou roli při krvetvorbě, hlavně při vzniku krevních destiček. Dále společně s vitaminy B6 a B12 spolupracují na regulaci hladiny homocysteinu.

Předpokládané pozitivní účinky

Na základě role folátů v těle se předpokládá, že by mohly snižovat riziko aterosklerózy a souvisejících nemocí srdce a cév. Některé studie naznačuji, že kyselina listová by mohla hrát pozitivní roli i při ochraně tlustého střeva před polypy. Nebo ovlivňovat funkce mozku, konkrétně hrát roli při zlepšení nálady nebo snížení rizika depresí. Nicméně studie, ve kterých část zúčastněných dostávala vyšší dávky kyseliny listové formou potravinových doplňků, nedospěly k jednoznačným závěrům.

Foláty a rakovina?

Zkoumání ohledně souvislosti mezi dávkou vitaminu B9 a rakovinou jsou zatím také nejednoznačné. Zatímco některé studie naznačují, že by vyšší příjem folátů mohl snižovat riziko vzniku rakoviny prsu nebo rakoviny tlustého střeva, jiné naopak naznačují, že by riziko rakoviny mohl zvyšovat. Proto jsou zatím lékaři v tomto ohledu opatrní.

Zdroje vitaminu B9 v potravinách

Bohatým zdrojem kyseliny listové je hlavně zelenina, například špenát, saláty, zelí, kapusta, květák, zelený hrášek, okurky, dýně, rajčata, brokolice, chřest nebo mrkev. Ale také luštěniny, celozrnné obiloviny, obilné klíčky, ořechy a některé druhy ovoce, např. banány, třešně, avokádo nebo mango. Z živočišných potravin vejce nebo zvířecí vnitřnosti. Naopak v mase, mléku a mléčných výrobcích je obsah vitaminu B9 nízký.

Pro optimální přísun folátů lékaři doporučují konzumovat denně 5 porcí zeleniny a ovoce a alespoň jednou denně celozrnné obiloviny, například ve formě celozrnného chleba, ovesných vloček atd.

Příčiny nedostatku?

Nedostatkem kyseliny listové jsou častěji postiženi alkoholici, lidé zotavující se po úrazu nebo po infekční nemoci, pacienti užívající antiepileptika nebo ti, kteří podstupují chemoterapii. Deficitem příjmu kyseliny listové mohou být postiženi lidé po operaci zažívacího ústrojí nebo trpící trávicími poruchami. Vyšší potřebu kyseliny folátů lékařské studie prokázaly také u žen užívajících hormonální antikoncepci, těhotných a kojících.

Výrazný nedostatek kyseliny listové se může projevit určitou formou anémie, nepravidelnostmi srdečního rytmu, ztrátami vlasů, pocity slabosti nebo nevolnostmi.

Nedostatek B9 před těhotenstvím a během něj ohrožuje vývoj dítěte

Při studiu vrozených vývojových vad lékaři zjistili, že vyšší riziko narození dětí s určitými vadami mozku a míchy nebo s rozštěpem rtů či patra se vyskytuje u žen, které měly v těle nižší hladinu kyseliny listové. Proto například USA, Kanada nebo Chile zavedly v 90. letech 20. století tzv. fortifikaci neboli obohacování vybraných potravin, zejména cereálií nebo mouky, o kyselinu listovou. Následné studie ukázaly, že se tímto opatřením podařilo snížit výskyt některých vrozených vad u dětí zhruba o třetinu.

Odborníci proto doporučují, aby ženy plánující početí dítěte, těhotné a kojící věnovaly pozornost dostatečnému příjmu kyseliny listové v potravě. Případně, aby po konzultaci s lékařem užívaly po určitou dobu kyselinu listovou formou vhodného vitaminového přípravku nebo potravinového doplňku.

Hrozí předávkování?

Jelikož vitamin B9 je rozpustný ve vodě, poměrně dobře se při nadměrném obsahu v potravě vylučuje z těla. Riziko předávkování je proto při konzumaci běžných potravin poměrně malé. Nicméně na trhu je k dispozici množství rozmanitých multivitaminů a dalších potravinových doplňků, které by v případě neuvážené konzumace mohly vést k poměrně vysokým dávkám folátů. Nežádoucí účinky vysokých dávek se mohou projevovat například zažívacími potížemi, nespavostí a psychickými problémy.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio