Lavička Václava Havla v Plzni je vždy 17. listopadu kompletní
Dílo architekta Bořka Šípka se stalo tradičním místem vzpomínkových akcí konaných u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva v Plzni. Lavička Václava Havla se nachází v Šafaříkových sadech.
Plzeň byla osmým městem, ve kterém bylo toto pamětní místo vytvořeno, Lavička Václava Havla je tady od roku 2014. „V současné době stejné lavičky najdeme od Paříže, přes Bratislavu a Athény, po Oxford, první byla ve Washingtonu. Myslím, že jich je už víc jak pětapadesát,“ říká Václav Cinádr, spoluautor katalogu drobného umění na území města Plzně Křížky a vetřelci.
S nápadem na celosvětovou síť laviček připomínajících Václava Havla před lety přišel tehdejší český velvyslanec v USA Petr Gandalovič. Realizace se ujal architekt a designér Bořek Šípek. „Lavička má být místem k setkávání lidí, kde se posadí a povedou dialog, přesně v duchu ideálů Václava Havla,“ přibližuje Cinádr úlohu Laviček Václava Havla, „proto je rozpůlená a její části jsou natočeny k sobě, aby si lidé při hovoru viděli do očí. Doplňuje ji kruhový stůl, uprostřed kterého prorůstá lípa srdčitá.“
Plzeňskou Lavičku Václava Havla zpočátku provázely nesnáze, opakovaně ji poškozovali vandalové. Uvažovalo se dokonce o jejím přemístění, nakonec ale došlo na jiné řešení. „Opěradla z každé strany zdobily skleněné zelené ulity a červená srdce. Po častých útocích vandalů byly odstraněny. Dnem, kdy se na lavičku pravidelně navracejí a můžete ji vidět kompletní, je 17. listopad,“ osvětluje důvod toho, proč je plzeňská Lavička Václava Havla po většinu roku bez svých skleněných ozdob, Václav Cinádr.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
