Mrskačka není trest aneb jak na pomlázku

„Zdůrazňuji, že to bylo pomlazení, pošlehání, nebyl to ten nářez, v jaký se to dnes občas zvrhne,“ vysvětluje tradici pomlázky etnografka Ivana Sieberová z Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech. A doplňuje, že dřív byl tento zvyk součástí celého systému celoročních tradic a děvčata během roku mohla případnou nepřiměřenost velikonočního vyšupání chlapcům oplatit. Např. tak, že mladého muže potupila tím, že na zábavě odmítla jeho vyzvání k tanci.

Čím více proutků, tím větší magická moc pomlázky

Čím více je v pomlázce proutků, tím větší magickou sílu má – přináší zdraví, svěžest, píli a čipernost. V duchu hesla „lepší nějaké vyšupání, než žádné,“ můžete svoji vyvolenou či drahou polovičku vyšupat i jedním proutkem. Naši předkové jejich počet neměli nijak pevně stanovený. „Na to pomlazení stačil i jen samotný proutek, pokud nebyl čas nebo nebylo dost proutí, aby se mohla uplést pomlázka. Osobně preferuji upletenou pomlázku, protože chlapci a muži zároveň ukazují, že dovedou něco udělat rukama, a to je hodně důležité,“ míní Ivana Sieberová.

Pletení pomlázky

I malé dítě uplete pomlázku ze tří proutků, podobně jako cop. Větší chlapci a muži dnes nejčastěji pletou pomlázku ze čtyř prutů, stejný princip pletení se dá uplatnit i při výrobě pomlázky ze šesti nebo osmi prutů.

A jak na to?

Vybereme si čtyři proutky přibližně stejné tloušťky. Srovnáme je špičkami k sobě a kousek pod tím (asi 3 cm) je provázkem pevně svážeme k sobě.

Pak proutky rozdělíme po dvou do každé ruky a držíme je tak, aby v každé ruce byl jeden dole a druhý nahoře.

Vezmeme horní proutek z pravé ruky, protočíme ho mezi proutky v levé ruce a spodem vrátíme do pravé ruky. Začínal jako horní proutek v pravé ruce, teď je ve stejné ruce dolní.

Pak vezmeme horní proutek z levé ruky, protočíme ho mezi proutky v pravé ruce a spodem vrátíme do levé ruky. Opět je tento proutek v dolní pozici.

Ruce vždy střídáme a pleteme, dokud nám vystačí proutky. Na spodním konci dopletené pomlázky je obtočíme dalším proutkem nebo provázkem a svážeme.

Pentle a vajíčka odměnou za pomlazení

Dnes většinou chlapci a muži přijdou na šupačku s pomlázkou už opentlenou. Původně ale byla barevná stuha jednou z odměn za pomlazení. „Když chodila celá skupina chlapců s velkou společnou pomlázkou, byly to stuhy velké a dlouhé. Pokud dívka nebo žena odměňovala jednotlivce, volila mašličku menší,“ uvádí k tomu etnografka Ivana Sieberová. O hodně důležitější odměnou, která se běžně zachovala až do současnosti, jsou vařená nebo i syrová zdobená velikonoční vajíčka. Jejich snězení by totiž mělo přinášet zdraví a sílu.