Na Silvestra

Můžete svůj příspěvek k silvestrovské debatě začít tím, co uvádějí František Daneš a Miloslava Knappová ve své drobnosti v časopisu naše řeč v roce 1970. Vysvětlují tu, že původně se v časovém učení silvestrovského dne užívalo jména Silvestr ve druhém pádě, užívalo se v obratu typu na den svatého Silvestra. Ten tvar druhého pádu tu měl vlastně přivlastňovací význam – byl to den pomyslně patřící sv. Silvestrovi. Podobné to bylo se sv. Štěpánem – také se tu užívalo obratu na den sv. Štěpána.

To už dnes ale není běžné, dnes asi říkáme spíš „na Silvestra“?

Ano, přesně tak. Dnes už říkáme na Silvestra, kde je jméno Silvestr ve čtvrtém pádě stejně jako třeba ve spojení na Markétu. Neříkáme *na Markéty. To dnešní spojení na Silvestra, na Štěpána apod. se podle Daneše a Knappové chápe tak, že vzniklo zkrácením z toho zmíněného na den sv. Silvestra a potom došlo zřejmě k přehodnocení pádové platnosti. Ostatně ten druhý pád není, a hlavně nebyl v některých časových určeních neobvyklý. Dodnes říkáme třeba stalo se to druhého čtvrtý, což také upomíná na spojení stalo se to druhého dne toho a toho měsíce, z nějž toto spojení vzniklo. Ve staré češtině byl druhý pád u časových určení rozšířenější, než je tomu dnes, a toto je jeden příklad za všechny.

Také se dá někdy zaslechnout spojení „o Silvestru“ – je i to správné?

Ano, spojení o Silvestru ve významu časového určení je běžné a není důvod se mu vyhýbat. Najdeme na ně například půvabné a atmosféru vystihující doklady o Silvestru opilci moc neřádili; o Silvestru došlo v lokálu k takové pranici, že musela zasahovat policie nebo je kuriózní, že o Silvestru nebyly v okrese žádné problémy s pyrotechnikou. Spojení s předložkou o se ostatně užívá i u jiných časových určení, např. o prázdninách, o přestávce a také v typu o nedělích, o svátcích apod., kde máme na mysli vlastně „každou neděli“ a „po celé období svátků“ nebo „v každém svátečním dni“.

Asi teď můžu prozradit, co často zmiňujete, totiž že ohledně Silvestra bývají časté dotazy na velká písmena. Můžeme posluchačům tedy připomenout, jak se Silvestr správě píše? S malým s, nebo s velkým S?

To samozřejmě rád připomenu. Když myslíme muže toho jména, které se ten den slaví, píšeme vždy velké S stejně jako když slavíme třeba Václava (velké V) nebo Josefa (velké J). U silvestra ale neslavíme vždy jen jméno a jeho nositele, proto ve významu ‚silvestrovské veselí‘ píšeme písmeno malé. Takže můžeme napsat třeba bujará oslava silvestra, oslavili jsme silvestra s kamarády apod. s malým s u slova silvestr. Vlastně právě tím psaním velkého nebo malého písmene dáváme najevo, jestli slavíme muže jménem Silvestr, nebo spíše přelom roku.