Řemesla na západě Čech: rámařství

Tenhle obraz dobře znám, často mívá nový rám - zpívají v jedné písničce Rangers. Nejen obraz, ale i rám má svoji historii a také trochu nevděčnou roli. Přestože je neoddělitelnou součástí obrazu, právě plátno na sebe většinou poutá hlavní pozornost. A my vás teď přesvědčíme, že bez rámu to zkrátka nejde.

Do historie rámařství jako samostatného umělecko - řemeslného oboru nahlédneme s historikem umění ze Západočeského muzea v Plzni Janem Merglem:

obrazy starožitnosti galerie

"Poprvé můžeme rám jako samostatnou složku obrazu sledovat až někdy od renesance. Předtím gotika spíš pracuje s obrazem jako se součástí oltáře. Což je také takový velký rám, ale osamostatňuje se tedy spíše až v renesanci. A to v souvislosti s tím, že dochází k rozvoji dalších řemesel, zejména nábytkářského, ale i různých technik a podobně."

Další zajímavou etapou je baroko, kdy rám souvisí hlavně s rozvojem řezbářství a výrobou bohatě tvarovaného nábytku. V 19. století se pak bez rámů v měšťanských interiérech neobejde období biedermeieru.

"Když bychom pak přešli do dvacátého století, tam už podoba rámu souvisí s rozvojem materiálových možností a dodnes vlastně sledujeme rám jako určitý doplněk obrazu. Na druhou stranu někdy i ten rám zcela mizí, když vezmeme současné moderní kliprámy, které v podstatě už rámy nejsou... Ale já myslím, že rámařství vždy jako samostatný obor určitě sledovalo právě ten stylový vývoj, ty prvky, které se objevují zejména třeba v nábytkářské tvorbě."

Pojďme tedy rovnou do rámařství. Z rušné Veleslavínovy ulice v Plzni vcházím do rámařství Radka Havlíčka. Uvnitř jsme obklopeni samými obrazy.

Na čem právě teď pracujete?

Radek Havlíček mezi obrazy

Zrovna dokončuji rámováni historického vějíře.

Dá se asi předpokládat, že hodně zakázek máte netradičních. Že to nejsou jenom obrazy...

Samozřejmě jsou i takové věci. Rámují se různé kuriozity a zvláštnosti, nemusí to být vždy jen obraz, grafika, plakát.

Rámy na obrazech mají nejrůznější tvary, barvy, jsou z nejrůznějších materiálů. Co si u Vás lidé nejčastěji přejí? Jaký třeba druh rámu?

Dnes je doba, že opravdu všeho je, dá se říct, dost. Takže těch rámovacích lišt od renomovaných výrobců jsou v nabídce tisíce druhů. Já sám pracuji s dřevěnými nebo hliníkovými lištami.

Hned vedle krámku máte dílnu. Mohli bychom tam nahlédnout?

Samozřejmě.

Podle strojů, které jsou tady, soudím, že rámařina nebude úplně jednoduchá profese. Možná to bude i docela dřina.

Dřina úplně ne. Spíš si myslím, že to vyžaduje velkou pečlivost, nedělat chyby.

Co je třeba tohle za stroj?

Konzervátor Západočeské galerie v Plzni Jan Jirka

To je vlastně pila, takzvaná gilotina, na řezání lišt. Pak ještě bychom tady našli paspartovací stroj na řezání paspart. Samozřejmě řeže se na míru i sklo, pak ještě bychom tu měli velkou řezačku třeba kartonu, knihařských lepenek nebo velký stůl na kompletace, pak lišty a další materiál.

Vzpomenete si na nějakou práci, která pro Vás byla nejzajímavější? Která Vás nejvíc bavila a byla třeba něčím zvláštní?

Zajímavé nebo hezké bylo třeba rámovat originál grafický list pro pana prezidenta. Nebo pro známého sběratele Vladimíra Železného. Anebo prostě rámovat cenná díla, originály vysokých hodnot, kde tomu opravdu člověk musí věnovat velkou pečlivost. Ať výběru samotných lišt, profilů, případně i pak dokončovat na míru patinování těch rámů.

Rámař by tedy určitě měl mít i nějaký umělecký cit.

To samozřejmě. Ten obrázek musíte zarámovat takovým způsobem, aby to bylo esteticky na nějaké úrovni a vždycky to tomu obrazu pomohlo. Vždyť pak s tím obrazem doma žijete. Díváte se na něj každý den pod drobnohledem. Čas vždycky všechno prověří a i u těch obrazů, fotografií nebo jiných dekorací hraje estetická stránka důležitou roli. Musí to být vše správně poskládáno a sladěno, aby vám ten zarámovaný obrázek mohl stále dělat radost a měli jste opravdu pocit, že ta věc je správně zaadjustovaná.

Konzervátor Západočeské galerie v Plzni Jan Jirka

Teď už se nacházíme v konzervátorském ateliéru Západočeské galerie v Plzni. Je tady se mnou konzervátor Jan Jirka, který se věnuje právě rámům obrazů. Můžete mi popsat Vaši práci? Co taková konzervace rámů vlastně znamená?

V podstatě renovaci, někdy jen vyčištění, ale dost často opravu rámu tak, aby byl vystavitelný, aby se vrátil co nejvíc do původní podoby.

Jak vzácné rámy se Vám dostávají pod ruce?

Máme tady sbírku, která začíná středověkem, ale tam těch původních rámů moc není. Takže spíš to osmnácté, devatenácté století....

Jak dlouho trvá práce na jednom takovém rámu?

No...někdy i měsíc. A někdy i déle.

My právě teď stojíme u jednoho takového rámu bez obrazu, který tu spočívá na jakýchsi kozách...Co je to za rám a co na něm děláte?

To je rám k obrazu Jakuba Schikanedera, který bohužel také v depozitáři utrpěl několik ran, takže ho uvádíme do původního stavu. Dolévají se původní ozdoby, a protože je hodně vyřezávaný, tak je to poměrně hodně složité.

Pod tou zlatou vrstvou je tedy dřevo?

Ano. Dřevo a klihokřídový podklad.

Můžete mi ukázat nějakou techniku, kterou spravujete rám?

Ano, pokusím se. Ukážu Vám frézování nového dekoru na rámu, kde se vlastně provádí závěrečné tvarové dokončení. Zapnu frézu, to bude trošku hlučet, no a potom kousek po kousku až do výsledného tvaru ten materiál opracuji. Bohužel, nejsem moc zvyklý mluvit u práce, naše profese je spíš mlčenlivá.

A teď tedy bude následovat už ta vrchní vrstva.

Teď se to ještě musí vyhladit, dosmirkovat úplně do hladka, pak se udělá základní nátěr sádroklihovým podkladem a pak se začnou dělat závěrečné barvy a případně lak.

Co pro Vás osobně znamená tahle práce? Jaký vztah máte k rámům?

obrazy galerie výtvarné umění

Obecně k rámování...mě to přijde, jako když krejčí ušije dobré šaty. Vždycky, když se podívá na toho svého zákazníka, řekne, sluší mu to. Já vždycky, když se podívám na obrázek, nebo vidím zákazníka, který přijde a má radost, anebo návštěvníka galerie, který řekne: je to hezký, tak mám z toho dobrý pocit. Vždycky z mé práce vypadne něco hezkého.

Tím náš výlet za rámaři končí. A nezapomeňte - zkuste se tedy někdy zadívat i na rám. Určitě si to zaslouží.

autor: kos
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.