Plzeňský kroj: fěrtochy - baboráky a brokátové zástěry

5. listopad 2022

V dnešním dílu našeho malého seriálu věnovaného plzeňskému kroji se zaměříme na krásnou součástku ženského kroje – zástěry neboli fěrtochy. Znáte pojmy jako baborák, štráfy, lacle nebo kalunky? Všechny se pojí právě s plzeňskými fěrtochy.

Ve starší době ženy na Plzeňsku oblékaly takzvané „bavoráky“ („baboráky“) vyrobené z látek tkaných tkalci ve vesnicích na jihozápadním pomezí, v blízkosti Bavorska - odtud pochází jejich jméno. Jednalo se o bavlněné nebo polovlněné látky, drahé, velmi krásné a skoro nezničitelně pevné. Základní barvou „bavoráků“ byla sytě červená, do ní byly vetkány podélné pruhy sestavné z různě seskupených zlatých hedvábných proužků, ke kterým se přidávaly ještě i proužky zelené, fialové nebo modré. Cena „bavoráků“ se odhadovala právě podle počtu „zlatých“ (hedvábných) pruhů a počítalo se takzvaně „štráf za zlatku“. Traduje se úsměvné rčení, že podle počtu „štráfů“ na fěrtochu se mohla poznat zámožnost děvčete.

Zástěry „bavoráky“ se nosily nejen na území tzv. „užšího“ Plzeňska, ale oblékaly ho ženy i na Plzeňsku „širším“ - třeba na Stříbrsku (ženské kroje z tzv. „českého stříbrského ostrůvku“) - nebo i na Chodsku. Oblíbený „bavorák“ byl obvykle všitý do pásku („lacle“) z téže látky. Měl být stejně dlouhý jako sukně nebo i o trochu kratší, rozhodně ale nesměl být delší. K „bavoráku“ patřily také ještě tzv. „kalunky“ – pásy z bílého plátna široké 10 – 12 cm, které se zavazovaly na kličku a připevňovaly k fěrtochu, do pasu, do zadní části.

V druhé polovině 19. století začal plzeňský kroj přejímat řadu městských rysů. První součástí oblečení, na které se tento fakt projevil, byl právě fěrtoch – ženy začaly odkládat „bavoráky“ a k původnímu kroji začaly nosit květované (nebo i pruhované) hedvábné fěrtochy šité obvykle z krásných barevných brokátů. K těmto hedvábným fěrtochům se už nenosily bílé vyšívané „kalunky“, ale široké, hedvábné pantle vyrobené často ze stejného materiálu jako fěrtoch.

Bíle vyšívaná smuteční krása

V muzeu nebo na dochovaných obrazových pramenech se občas můžete setkat i s bílými vyšívanými fěrtochy. Ty ženy na Plzeňsku nosívaly ale jen v době postní nebo na pohřby, protože bílá byla dříve barvou smuteční. Současně s bílým fěrtochem obvykle ženy v době postní na hlavu uvazovaly velkou bílou a bíle bohatě vyšívanou plenu.

Spustit audio

Související