Plzeňský kroj: Vyšívaná krása obřadních šátků z Plzeňska

10. únor 2023

Vedle čepců s oušky, bez oušek a unikátních plzeňských čepců s křídly („holubic“), sloužily v minulosti k zahalení hlav vdaných žen na Plzeňsku také velké šátky určené k obřadním a svátečním příležitostem jako byl úvod při narození dítěte nebo účast na nedělní mši. Podle jednotlivých oblastí se nazývaly různě - v okolí Plzně jako „pleny“. Takováto plena mohla dosahovat rozměrů i přes 120 centimetrů na délku i šířku a zdobila ji krásná a bohatá výšivka.

Bohatost výšivky záležela na majetnosti majitelky, případně na zručnosti, pokud si ji žena vyšívala sama. Vyšívání takto rozměrných plachet ale nebylo vůbec jednoduché. Nároky kladené na vyšívačku, jako je dobrý zrak, jemná motorika a časová náročnost, byly poměrně velké. Často tuto roli přijala některá z žen v komunitě, která měla svůj vyšívačský rukopis a které se za vyšití platilo. A jak se takto velká plachta vyšívala? Rozměrný kus jemného plátýnka se nejprve musel napnout do dřevěného rámu a olověnou tužkou (lidově „plavajzem“) se „rejsoval“ motiv. Předlohy kreslily ženy z paměti, jak je napadlo a teprve poté se plena posílala k vyšívačce.

Velkou výšivkou se opatřil vždy jen jeden roh, protože se plena přehnula do cípu a uvazovala jako šátek. Cípy, kterými se plachetka uvázala pod bradou, byly také jemně vyšité. Vzpomínky pamětnic dokládají, že se vyšívalo po večerech při louči. Něco o svém vzniku nám mohou prozradit i samotné pleny, které ukazují, že jednu plenu mohlo zhotovovat i více děvčat nebo žen.

Časté bylo také to, že si svobodná děvčata v období dospívání započala plenu vyšívat a zhotovovala ji i několik let. Když se pak provdala, už při první mši v kostele touto plenou zahalila čepec a započala svou novou roli.

Druhý život výšivek

Čtěte také

Pro Plzeňsko byla v druhé polovině 19. století typická bohatá bílá výšivka a lemování pleny cípky s dírkovanou výšivkou. Unikátní je také motiv obilného klasu, který je charakteristickým motivem plen v okolí Plzně. Sbírka Národopisného muzea Plzeňska čítá těchto plen z okolí Plzně několik desítek. Ne vždy se ale jedná o původní celou součástku. Pokud velké šátky (pleny) dosloužily svému účelu a ženy je odložily, stávaly se často kvůli vysívané části třeba povlakem na okrasný polštář nebo zástěru a dostaly tak druhý život.

Digitalizace výšivek

Národopisné muzeum Plzeňska nedávno získalo podporu Ministerstva kultury pro projekt nazvaný „Digitalizace lidových výšivek etnografických oblastí Plzeňského kraje, konkrétně výšivek krojových plen“, a tak jednotlivé dochované výšivky brzy projdou digitalizací a budou zpřístupněny v rámci webové databáze navázané na portál e-Sbírky a Europeana.eu.

autoři: Michaela Vondráčková , Eva Figurová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.