Příjmení Kobzík pochází z názvu drnkacího hudebního nástroje

Příjmení Kobzík posluchačka sice zachytila na Plzeňsku, nebo možná ve zdejším regionálním tisku, ale ve skutečnosti není omezeno pouze na území Plzeňska nebo západních Čech. Nositelé tohoto příjmení žijí i v jiných regionech České republiky. O příjmení Kobzík se můžeme v publikaci Josefa Beneše O českých příjmeních dočíst stručné vysvětlení, že pochází z názvu drnkacího hudebního nástroje.

Kobza, chrotta nebo bandura

Kobzík je vlastně zdrobnělina od slova kobza, které označuje zmiňovaný hudební nástroj.
Naše slovníky spisovného jazyka a také slovník cizích slov upřesňují, že kobza je “slovanský lidový strunný drnkací nástroj, zvláště ukrajinský a rumunsko-moldavský”. Dále také uvádějí, že to může být i starobylý irský strunový nástroj a jako synonyma uvádějí pro ten irský nástroj chrotta a pro slovanský bandura.

Laicky by se dal přirovnat asi ke kytaře, možná banju, pokud jde o velikost a celkový vzhled. Akademický slovník cizích slov ho popisuje jako nástroj s oválnou ozvučnou skříní a krátkým krkem.

Podle vyhledávek v Českém národním korpusu se Kobza drží v jazyce spíše jako příjmení než jako obecné podstatné jméno.

A ještě jeden doklad na závěr: Po rozsáhlém studiu historických materiálů v muzeích začal Jurij Fedynsky s vlastnoruční výrobou takzvaných kobz neboli bandurek, což jsou tradiční ukrajinské hudební nástroje, vzdálení příbuzní středoevropských mandur nebo louten, na které se potulní slepí zpěváci putující krajem a zpívající „dumy“ doprovázeli.