První zvonění - revoltu proti měnové reformě 1953 připomíná výstava

30. květen 2008
Tento pořad

Vůbec první velkou revoltu pracujícího lidu v táboře socialistických zemí, demonstraci Plzeňanů proti měnové reformě v roce 1953, připomíná výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Do ulic Plzně vyšlo 1. června 1953 protestovat proti reformě a komunismu na 20 tisíc lidí. Režim proti demonstraci zakročil silou, zraněno bylo 200 lidí, 650 jich bylo zatčeno. Atmosféru doby i události, která pak na dlouhé desítky let vymizela z učebnic dějepisu a mlčelo se o ní, přibližují dobové novinové články, staré peníze, potravinové lístky, vkladní knížky či rozsudky soudů. Pokračuje autor výstavy, plzeňský sběratel Miroslav Krist.

I po 55 letech od takzvaného prvního zvonění jsou vzpomínky pamětníků živé. Režim demonstraci silou potřel. Ještě týž den jako pomstu strhli komunisté sochu prezidenta Masaryka a nechali ji roztavit.

Následovala perzekuce - vězení, diskriminace, ztráta práce, nucené vystěhovávání. Soudy ve 14 velkých procesech odsoudily 331 lidí, někdy až na 14 let, na 50 rodin bylo vystěhováno. Následky se táhly celá desetiletí a některé účastníky revolty státní bezpečnost sledovala pár týdnů před listopadovou revolucí v roce 1989.

Dokument

"Pořád se o tom strašně málo mluví - Plzeň, to byla rozbuška pro hlasité protesty v lidově demokratických zemích. Pak byl Berlín, Poznaň a nakonec i Maďarsko v roce 1956," tvrdí jeden z účastníků nepokojů z června 1953 Pavel Kattera. Na náměstí prý původně nešel demonstrovat, spíš se díval.

"Když ale přišel rozkaz, aby auta najížděla do lidí, přiskočil jsem, jednomu jsem vytáhl klíček ze zapalování a druhému vytrhnul kabely ze svíček," popsal svůj prohřešek. Pak se prý ještě neudržel a když viděl, že milicionář udeřil pažbou pušky těhotnou ženu do břicha, praštil ho do hlavy. V rychlém procesu byl odsouzen ke 14 letům vězení, odseděl nebo v jáchymovských dolech odpracoval šest let a čtyři měsíce.

Půl roku strávila ve vězení tehdy dvaadvacetiletá zdravotnice Vlasta Pytlíková. Stačila k tomu jedna věta. Řekla ji vojákovi, který na ni mířil puškou s bodákem. "Nejdřív jste přísahali, že budete pomáhat pracujícímu lidu a dneska jdete proti němu," řekla prý. Okamžitě přišla o průkaz a když si ho šla druhý den vyzvednout, už se domů nevrátila. Podobně dopadli i její sourozenci. "Moji rodiče tak během tří dnů přišli o mě, mou sestru a bratra, byli jsme všichni odsouzeni, oni pak dostali úřední vystěhování z domu," vzpomíná žena.

Plzeňané

Podle dobového komunistického tisku, který výstava ukazuje, se v Plzni odehrál "útok zběsilých reakčních živlů". Deníky se tehdy předháněly v otiskování nadšených dopisů pracujících, kteří si pochvalovali měnovou reformu a moudré stranické rozhodnutí.

zdroj: ČTK
Spustit audio