Quinoa. Rostlina, které označení „superpotravina“ sluší

9. červen 2019

Takzvaných superpotravin je dnes plný internet. Zatímco v některých případech jde jen o módní nálepku pro zvýšení prodeje výrobků, quinoa si dané označení do určité míry zaslouží. Dosavadní vědecké poznatky připisují merlíku chilskému jednu výhodu za druhou. Jako bonus tentokrát nabízíme i kuchařský recept.

Jak si quinoa našla cestu na talíře Evropanů?

Její domovinou jsou horské oblasti jižní Ameriky. Jde o zrníčka rostliny, která se jmenuje merlík chilský a která po staletí patřila společně s bramborami mezi základní potraviny obyvatel And. Merlík patří mezi laskavcovité rostliny a je příbuzný s amarantem, který je u nás běžnější. Merlík se pěstoval po staletí tradičně hlavně na území dnešní Bolívie a byl součástí místní kultury. Po dobití Jižní Ameriky kolonizátory pak byla quinoa dlouhou dobu vnímána jako potrava chudých.

V reakci na epidemii civilizačních chorob v zemích Evropy (a severní Ameriky) v druhé polovině 20. století začali mnozí lidé hledat cestu ke zdravějšímu životnímu stylu. Hlavně rostoucí obliba vegetariánství, veganství a také zájem o bezlepkové diety přivedly quinou do jídelníčku stále většího počtu Evropanů. Zájem spotřebitelů v Evropě a severní Americe vedl ke zvýšení cen plodiny, což znamenalo zlepšení ekonomické situace jihoamerických farmářů v tradičních oblastech jejího pěstování. Paradoxně se ale quinoa začala vytrácet z jejich jídelníčku, ve kterém ji nahradily jiné, lacinější potraviny.

V Evropě je merlík jako rostlina známa po staletí, i když dlouho bývala pouze součástí okrasných nebo botanických zahrad. Ale teprve rostoucí popularita na evropských talířích vedla k tomu, že se quinoa dostala do hledáčku zemědělců a v některých evropských zemích se dnes už úspěšně pěstuje.

Quinoa z pohledu zdraví. Jaké má výhody?

Zrníčka merlíku chilského jsou na rozdíl od běžných obilovin bohatým zdrojem rostlinných bílkovin a vlákniny. Také složení bílkovin je příznivé, protože jsou v nich zastoupeny i tzv. esenciální aminokyseliny, tedy takové, které si tělo neumí vyrobit a bez kterých se neobejde. Navíc quinoa na rozdíl od pšenice a dalších obilovin neobsahuje lepek. Je proto vhodnou potravinou pro lidí trpící nesnášenlivostí lepku neboli celiakií. Kromě toho obsahuje i podstatné množství fosforu, hořčíku a vitaminů ze skupiny B (zejména B1 - thiamin a B9 - kyselina listová). Za další výhodu je považován poměrně nízký glykemický index, díky kterému je quinoa vhodnou potravinou pro diabetiky nebo lidi, kterým onemocnění cukrovkou hrozí.

Quinoa a OSN: Potravina budoucnosti?

Organizace spojených národů (OSN) se merlíkem začala zabývat vzhledem ke skutečnosti, že jde o zemědělskou plodinu poměrně odolnou, schopnou dávat solidní výnosy i v obtížných klimatických podmínkách. Proto je quinoa považována za nadějnou plodinu pro zajištění potravinové bezpečnosti v některých oblastech světa. Zajímavý je merlík také s ohledem na předpokládané dopady globálních klimatických změn, protože není náročný na zavlažování a ve své domovině je pěstován v polopouštních podmínkách.

Navíc je quinoa významným zdrojem velmi kvalitních bílkovin, které mohou pokrýt potřeby řady zejména rozvojových zemí. V bohatých zemích by podle odborníků mohla být quinoa zase zdravým zdrojem proteinů, který by v jídelníčku nahradil především část červeného tučného masa. To je totiž rizikovým faktorem některých civilizačních chorob, například rakoviny tlustého střeva a konečníku nebo srdečně-cévních onemocnění.

Valné shromáždění OSN dokonce rok 2013 vyhlásilo Mezinárodním rokem quinoy, s cílem rozšířit po celém světě informace o této zatím spíše okrajové plodině. OSN také financovala programy pro zahájení pěstování merlíku například v zemích severní Afriky nebo Blízkého Východu. Vzhledem k podobným klimatickým podmínkám probíhají pokusy pěstovat merlík například také v horských oblastech Indie.

Do vesmíru s NASA?

Na část spotřebitelů udělalo dojem i to, že se quinoa dostala do hledáčku americké vesmírné agentury NASA. Ta se zabývá otázkou výživy kosmonautů v případě dlouhých cest například na Mars nebo případných kolonistů na stálé základně na Měsíci. Pro tyto případy NASA hledala plodiny vhodné k pěstování v uzavřených systémech vesmírné lodi či mimozemské základny a právě quinoa byla pro své vlastnosti vybrána jako vhodný kandidát.

V jaké podobě si quinou připravit?

Quinoa se musí dobře propláchnout, protože semínka na povrchu obsahují určité hořké látky ze skupiny saponinů, kterými se rostlina brání například před škůdci. Semínka quinoy mohou být bílá, žlutá, červená či černá a po propláchnutí je možné je uvařit ve vodě podobně jako třeba rýži, tedy v poměru 2 dávky vody na 1 dávku quinoy, a to zhruba po dobu 15 až 20 minut.

Obyvatelé And používali semena mnoha způsoby. Mleli je na mouku, ze které pekli chléb, ale také je využívali pro různé kaše nebo polévky. Dokonce se naučili z nich vyrábět alkohol.

V moderní kuchyni jsou možnosti využití merlíku ještě pestřejší. Nejčastěji slouží jako příloha k zelenině nebo masu místo brambor či rýže.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio