Rodný dům Augustina Němejce dodnes nese malířův odkaz
Augustin Němejc, to je významný nepomucký rodák. Jeho rodný dům dodnes stojí na zdejším náměstí, které je po tomto malíři pojmenované. A nejen to – objekt před několika lety odkoupilo město Nepomuk a od té doby se zde konají nejrůznější kulturní akce.
Malíř se nejvíce proslavil pravděpodobně tím, že nakreslil oponu plzeňského Divadla J. K. Tyla. „V roce 1902 dostal tuto významnou zakázku. My tady máme kopii té opony vystavenou a najdeme na ní spoustu plzeňských obyvatel. Je tam Němejcova žena Marie, poslední plzeňský dudák Kaňák a také Kateřina Kavelková, údajně nejstarší žena ve městě v té době,“ uvedl manažer Mikroregionu Nepomucko Pavel Motejzík.
Malířův život v kostce
V Nepomuku na jihu Plzeňska pobýval Němejc především v útlém věku, posléze žil již v Plzni. Otec mu zemřel, když mu bylo pouhých osmnáct let. Byl ovlivněn svou babičkou, která žila v nedaleké obci Klášter a často mu vyprávěla legendy a zkazky, které pak malíř využíval při tvorbě svých děl. Již v dětství bylo znát, že je Augustin velice nadaný. Jeho otec zpočátku vyžadoval, aby se vyučil hodinářem, ale nakonec bylo všem jasné, že se mladý Němejc musí stát malířem.
Obraz pro prezidenta
Obraz s názvem Rozsévač měl ve výsledku skončit u tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka. který si jej u Němejce objednal. Prezident však umírá rok před dokončením obrazu a Němejc jeden rok na to. Obraz tedy nebyl nikdy zcela dokončen, chybí zde i malířův podpis.
Malířův rodný dům ožívá
Kolem roku 2008 zakoupilo město Nepomuk Němejcův rodný dům a nechalo jej zrekonstruovat. Od té doby se zde dějí nejrůznější kulturní akce, ať už divadelní představení, nebo například výstavy, a na půdě je dokonce zřízen „Ateliér K“, kde se pravidelně scházejí umělci a malují obrazy. Němejcův odkaz tak žije dodnes v podobě těchto malířů a jejich děl až do dnešních dnů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
