Ševcovinu pro panenky ji na dálku naučila obdivovatelka z Nového Zélandu
Některé panenky Blanky Křížové z Plzně připomínají slavné prvorepublikové herečky, Anny Ondrákovou, Věru Ferbasovou a další, záměr to prý ale není. Dílem paní Blanky jsou od hlavy k patě.
Šitím panenek se Plzeňačka Blanka Křížová zabývá už 8 let. První rok jen sbírala informace a shromažďovala materiál, pak se pustila do jednoduchých andělek a od nich přešla k složitějším kloubovým panenkám. „První kloubová panenka se jmenovala Angelika. Proporčně byla ještě nedokonalá, ale dodnes si myslím, že to byla moje nejlepší panenka. Byla tak něžná a půvabná, prostě byla první a byla nejlepší,“ vzpomíná paní Blanka.
Výška jejích panenek se obvykle pohybuje kolem 55 cm. „Dvě největší panenky mají metr, a je to holka a kluk, Ema a Tom ze slabikáře. Byly ušité na zakázku,“ vypráví autorka panenek, „a teď cestují po školách, po prvních třídách, jako výuková pomůcka pro dětičky. Šila jsem i třiceticentimetrové panenky a můžu říct, že dají víc práce, zvlášť když jsou pohyblivé.“
Už šije také botičky panenek, záleží jí i na drobnostech
Každou panenku Blanka Křížová upravuje a dolaďuje, dokud není úplně spokojená s každým detailem. Proto také vždycky celou panenku šije sama. „Když už tvořím panenku a měla by mít třeba kabelku, musím ji udělat já. Mohla bych ji někde koupit, ale lepší je, když ji ušiju,“ vysvětluje. Ze stejného důvodu odkládá hotové hlavičky, jestliže se jí typově k některé panence nehodí. Však ono se časem pro ně nějaké jiné tělíčko najde.
Oblíbeným materiálem paní Blanky je úplet, dokonce i hlavičky ze samotvrdnoucí hmoty potahuje úpletem. Ušít jednu panenku zpravidla zabere dva týdny. Nejvíc času autorka věnuje šatům a botám: „Moje panenky byly nejdřív bosé. Ale potom si jich na Facebooku všimla jedna paní z Nového Zélandu, která také šije panenky. Psala, že ty mé jsou krásné, ale nemají boty. A začala mi posílat postupy šití botiček. Bylo to docela obtížné, neumím anglicky a musela jsem si to nechat překládat.“
Šitá Popelčina nožka je jedinečná jako v pohádce
Díky improvizovanému kurzu novozélandské obdivovatelky má i Popelka Blanky Křížové jeden střevíček na nožce schované pod šaty a druhý třímá zamilovaný princ. Jejich příběh by mohl dopadnout stejně jako ten pohádkový, jiná panenka Popelčin střevíc neobuje. „Určitě by padl jenom jí. Přestože panenky dělám podle stejného střihu, nožičky má každá jiné, záleží asi, jak se naplní,“ usmívá se paní Blanka.
Autorské panenky Blanky Křížové si v těchto dnech můžete prohlédnout na výstavě Něžné vánoční dostaveníčko ve Vinotéce a Galerii Hess v Plzni na Roudné. Otevřeno je každý všední den od 10 do 17 hod. Výstava potrvá do 8. ledna.
Související
-
Hlemýždi jsou opět vánoční delikatesou jako za první republiky
Hlemýždě si spojujeme především s Francií, jejich konzumace má ale dlouhou tradici i u nás. Hlemýždí maso bylo po staletí v téměř celé Evropě považováno za postní pokrm.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
