Slova „tak“ nebo „takže“ na začátku věty? Raději se jim vyhněte

Posluchač uvádí příklad: tak já ten stroj pustím, tak na shledanou. Trefně poznamenává, že slovo „tak“ tu nenese žádnou informaci, je vlastně obdobou zacinkání na skleničku, když se chystáme pronést projev ve společnosti. Při bližším pohledu ale musíme říct, že uvedené příklady samy o sobě tu problematiku nedokládají dostatečně.

Vezměme nejprve příklad: tak já ten stroj pustím. Může být samozřejmě pronesen na úplném začátku projevu, např. přijdeme do práce, připravíme vše potřebné a potom si pro sebe broukneme „tak já ten stroj pustím“, aniž bychom předtím pronesli cokoli jiného. V tomto případě je tu opravdu nejblíž k tomu cinknutí na skleničku.

Ta věta může být ale také pronesená poté, co s kolegou stroj kontrolujete, nastavujete, promazáváte, kolega řekne hotovo a vy navážete „tak já ten stroj pustím“. Tady to „tak“ není signálem úplného začátku projevu, ale vlastně propojuje příčinu a důsledek – protože stroj je připravený, můžeme ho spustit. Ostatně totéž proběhlo, když jsem si stroj připravil ke spuštění sám.

„Tak“ jako signál úplného začátku projevu vlastně vždy propojuje příčinu a důsledek. Vezměte si situaci: máte pronést přednášku, přijdete, postavíte se před studenty, očním kontaktem si vynutíte pozornost a ztišení, a jakmile se studenti ztiší a tu pozornost vám věnují, řeknete: Tak můžeme začít. Říkáte tím vlastně: Pprotože už je ticho a věnujeme si pozornost, můžeme přistoupit k samotné přednášce. Větě „tak můžeme začít“ můžou předcházet i vyřčené výzvy: utište se, věnujte mi pozornost atd. V tom případě právě ty vyřčené výzvy jsou tím zacinkáním na skleničku, ne věta s „tak“.

Tak na shledanou

Pomocí „na shledanou“ se loučíme, nutně mu musela předcházet nějaká konverzace. Čili „tak“ ve větě „tak na shledanou“ není signál pro získání pozornosti k začátku projevu, ale spíš přechodový signál mezi různými fázemi konverzace – „už jsme si vše potřebné řekli, a proto se rozloučíme“, nebo „už musím jít, a proto se rozloučíme“.

„Tak“ se jako počáteční nebo přechodový signál používá hlavně v neformální mluvené komunikaci. V kultivované, prestižní komunikaci se naopak doporučuje vyhnout se slovům „tak“ a „takže“ coby zahajovacím signálům. Vysokoškolskou přednášku je lépe zahájit pozdravem „dobrý den, milí studenti“, ne „takže začneme“.