Slova urbanistický a architektonický
Reagujeme na dotaz posluchače, který se ptá: „V poslední době se to v místních novinách hemží slovy jako architektonická nebo urbanistická studie nebo soutěž. Už jsem se setkal i se spojením „architektonické a urbanistické řešení“. Je vůbec správné spojovat tato slova do jedné věty nebo je to jenom zbytečné hromadění cizích slov, aby text zněl odborně? Kdy se obě slova používají a můžeme je někdy zaměnit?“
Slovo „architektonický“ pochází z řečtiny a je odvozeno od slova architektonika. To je podle Slovníku spisovného jazyka českého souhrn obecných zákonů architektury a jejích tvarů. Přeneseně se jedná o umělecké a technické řešení stavby něčeho, uspořádání nějakého celku a jeho částí. Nejde tedy výlučně o stavby nebo budovy, architektonické řešení se může týkat např. i počítačového programu.
Souvisí příjemní Urban s urbanistikou?
Slovo „urbanistický“ pochází z latiny, kde urbs znamená „město“. To, co je urbanistické, se tedy týká plánování a organizace měst, uspořádání městského prostoru, včetně umístění budov nebo veřejných prostranství a dalších prvků. Obě slova, tedy „architektonický“ i „urbanistický“, se v některých kontextech týkají stavebního a městského plánování. Občas se jejich významy mírně překrývají, ale celkově je jejich použití odlišné, většinou je zaměňovat nemůžeme, a dokonce i jejich použití v jedné větě může být opodstatněné.
Příjmení Urban se slovem „urbanistický“ významově souvisí. Příjmení Urban vzniklo z osobního jména, které nese význam „městský člověk, tedy někdo, kdo je uhlazený, zdvořilý, má jemné způsoby“.
V češtině pro slovo „městský“ nepoužíváme žádné jiné slovo cizího původu. V angličtině ale slovo „urban“ existuje samostatně ve významu „městský“ a je základem i dalších slov, např. slova urbex, které jsme z angličtiny do češtiny také přejali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
