Spor o kriticky důležitá antibiotika. Boj o lidské zdraví začíná na pastvě
Antibiotika hrají nenahraditelnou roli v léčbě řady infekčních nemocí. Mnoho léků bohužel přestává účinkovat, protože si proti nim bakterie vytvářejí odolnost. Přispívá k tomu také masové využití antibiotik v zemědělství. Evropští zdravotníci se teď proto snaží omezit v chovech užívání alespoň těch antibiotik, která jsou klíčová pro léčbu lidí.
Prvního masového nasazení se antibiotika (ATB) dočkala během 2. světové války a představovala doslova zázrak moderní medicíny, protože penicilín zachraňoval životy lidí, kteří by jinak patrně nepřežili. V té době se antibiotika vyvažovala zlatem a lékaři proto pečlivě vážili, zda ten či onen pacient penicilín dostane, či nikoliv.
Objevy nových účinných látek a jejich masová průmyslová výroba snížily jejich cenu a zvýšily dostupnost. Později začala být antibiotika široce využívána nejen v medicíně, ale také v zemědělství. To kromě jiného umožnilo zvětšovat farmy pro chov drůbeže, prasat a jiných živočichů do mamutích rozměrů, kdy v jedné obrovské hale mohou žít tisíce nebo dokonce desetitisíce zvířat.
Více odolných bakterií, více omezení v zemědělství
V minulosti se boj proti rezistentním bakteriím soustřeďoval hlavně na velká zdravotnická zařízení, která vzhledem ke koncentraci nemocných a využívání širokého spektra léků mohla představovat ideální prostor pro vznik a šíření odolných kmenů. Později byla prevence rozšířena také na osvětu praktických lékařů, aby antibiotika zbytečně nepředpisovali, respektive aby je lidé od svých lékařů zbytečně nevyžadovali.
V posledních desetiletích se do centra zájmu dostalo také užívání veterinárních antibiotik v zemědělství. Zpočátku šlo především o to, aby nebyly překračovány limitní koncentrace ATB v mase a dalších potravinách živočišného původu. V posledních zhruba 10 letech se státy Evropské unie zaměřily na celkové snížení množství ATB užívaných v zemědělství a zejména na snížení spotřeby těch skupin antibiotik, která jsou důležitá v humánní medicíně.
Čtěte také
Podle komplexní zprávy z roku 2020 o dohledu nad užíváním veterinárních antibiotik, se díky dlouhodobému úsilí podařilo v Evropské unii od roku 2010 snížit celkovou spotřebu ATB zhruba o 38 %, tedy o více než třetinu, a v České republice dokonce o 40 %. Nevýraznější pokles se týkal látek ze skupiny chinolonů, polymyxinů a cefalosporinů, což jsou antibiotika důležitá pro léčbu lidských infekcí.
Přes tuto změnu k lepšímu se ročně v evropském zemědělství spotřebuje přes 6 tisíc tun antibiotik, z toho v České republice to bylo v roce 2018 něco přes 40 tun. Horší zprávou je, že zhruba 14 % spotřeby antibiotik v evropském zemědělství tvoří látky, které Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila na seznam kriticky důležitých léků nejvyšší priority. Mnohdy se jedná o léky poslední volby, které lékaři nasazují v případě infekcí způsobených bakteriemi odolnými vůči jiným antibiotikům.
Z opovrhované látky možnost poslední záchrany
Doslova zmrtvýchvstání zažila látka označována jako kolistin, která patří do skupiny polymyxinových antibiotik, a proto se někdy označuje jako polymyxin E. Tato skupina antibiotik se začala v medicíně používat během 60. let 20. století, konkrétně kolistin byl pro lékařské využití schválen v roce 1970. Nicméně tato skupina léků měla některé nepříznivé vedlejší účinky například na ledviny nebo nervový systém, a proto byla postupně nahrazována modernějšími antibiotiky, jejichž možné nežádoucí účinky jsou méně četné.
Bohužel s tím, jak vznikaly bakteriální kmeny odolné vůči moderním antibiotikům, se lékaři k dříve odloženému kolistinu začali vracet. Situace s antibiotickou rezistencí se postupně zhoršuje a dostala se do stavu, kdy kolistin je v současné době jednou z posledních možností při léčbě některých nemocí způsobených tzv. multirezistentními bakteriemi, proti kterým jsou mnoho běžná antibiotika neúčinná. Jedná se například o některé typy zápalu plic neboli pneumonie, který vyvolávají bakterie rodů Klebsiella nebo Pseudomonas.
Co přinese nová evropská regulace?
V současné době pracuje Evropská komise na přípravě nové regulace týkající se veterinárních produktů, o které se předpokládá, že by měla vstoupit v platnost během roku 2022. Regulace by měla kromě jiného pomoci zpomalit vznik rezistence bakterií vůči antibiotikům a připravuje se seznam antibiotik, která by měli zemědělci zakázáno používat u zvířat chovaných pro výrobu potravin. Předpokládá se, že v případě látek z tohoto seznamu by byl zakázán také dovoz potravin, které by obsahovaly zbytky vyjmenovaných antibiotik.
Aby tohoto cíle bylo dosaženo, vybrala mezinárodní organizace zdravotníků HCWH právě kolistin jako jakousi vlajkovou loď, klíčové antibiotikům, které by na připravovaném seznamu v žádném případě nemělo chybět. Přestože za kolistin lékaři nemají náhradu, spotřebovali ho evropští zemědělci ve svých velkochovech kolem 200 tun ročně. Hojně je využíván například při chovu prasat, protože provozovatelé farem se snaží selata co nejdříve odstavit od matky. Tím se ovšem zvyšuje riziko průjmů, které se v mnoha případech léčí právě kolistinem. V některých zemích už byl bohužel zaznamenán nárůst výskytu infekcí odolných vůči kolistinu.
Čtěte také
U příležitosti letošního Evropského antibiotického dne se proto organizace HCWH rozhodla zahájit kampaň za ochranu kolistinu a za zákaz jeho používaní v zemědělství. V rámci této kampaně HCWH kromě šíření informací o významu kolistinu také vyzývá zdravotníky, aby připojili svůj podpis pod petici adresovanou Evropské komisi, která žádá zařazení toho kriticky důležitého léčiva na připravovaný seznam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka