Uhodněte, co je to štěrchátko
Naši posluchačku zajímá, co znamená sloveso štěrchat. V rodině ho používali vždycky ve významu chrastit, ale v poslední době se s ním několikrát setkala ve větách, kam se tento význam tak úplně nehodil, třeba: „Vyštěrchali jsme starou maltu ze spár ve zdi.“
Ve středomoravské nářeční skupině existuje slovo štěrchat nebo zaštěrchat ve významu chrastit/zachrastit. Najdeme zde také slovo štěrchátko nebo štěrkátko s významem chrastítko. V českých nářečích se toto slovo nevyskytuje a také se nevyskytuje sloveso vyštěrchat, které by souviselo s chrastěním. Je možné, že rodina paní posluchačky pochází z Moravy a původní význam slovesa štěrchat, tedy chrastit, se v této rodině dochoval.
Paronymie
Paronyma jsou zvukově podobná slova, která svádí k tomu, aby je lidé zaměňovali. Jako třeba ve rčení: Hodinky jako holinky, obojí se natahují? Nebo dvojice často zaměňovaných slov efektivní a efektní, hltan a hrtan nebo povědomí a podvědomí.
Sloveso štěrchat zní podobně jako dvě jiná slovesa, a to šťourat a šťárat. Tato slovesa se spojují s různými předponami, takže můžeme něco vyšťourat, někde zašťárat a podobně. Význam obou sloves je podobný, něco odněkud dostat usilovným hrabáním, rýpáním nebo dloubáním. Předpona vy- se snadno spojuje s různými slovesy, není problém připojit ji ke slovesu štěrchat, a když pak tohle nově vzniklé sloveso uslyší někdo, kdo nepochází z Moravy, přiřadí si ho pravděpodobně do stejné významové skupiny jako slovesa vyšťourat a vyšťárat. Důležitou roli tu hraje i zvukomalebnost slova vyštěrchat. Konkrétně u té malty dostávané ze zdi vystihuje tohle slovo docela přesně zvuky, které u toho nejspíš uslyšíte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka