Variace a varianta. Rozdíl je ve významu i v užití

Obě slova pocházejí z latinského základu variatio s významem rozmanitost, obměna. Jejich cesta do češtiny ale byla odlišná. Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že variace se do češtiny dostává z německého Variation odvozeného z latiny, ale varianta, která k nám sice doputovala také z němčiny, je odvozená z francouzského základu variante.

Rozdíl ve významu i v užití

Variace označuje proces obměňování, rozmanitost, soubor odchylek. Užívá se hlavně v odborném stylu, ve vědě: genetická variace – rozmanitost genetických znaků, v umění: Variace na temnou strunu, název psychologického románu Ladislava Fukse nebo variace pohádky, variace na téma – umělecká obměna motivu, kroková variace, nebo také obecně: variace na recept, variace barev. Význam slova je abstraktní, zdůrazňuje děj nebo celek rozmanitosti.

Varianta má význam konkrétnější, označuje jednotlivou možnost, podobu, verzi v rámci celku. Užívá se hlavně v praxi – nabízíme tři varianty řešení, varianta územního plánu, v lingvistice: jazyková varianta (jedna z podob), varianta textu, nebo v biologii: virus má nové varianty. Význam zdůrazňuje jednotlivý prvek z množiny možností.