Vitamin D. Brát, či nebrat? To je, oč tu běží

13. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Potraviny bohaté na vitamín D (ilustrační foto)

Vitamin D si v posledních letech získal pozornost hlavně jako možná prevence řady civilizačních nemocí, včetně infarktu nebo rakoviny. Od vypuknutí epidemie nemoci covid-19 se pak jeho popularita ještě zvýšila a zájem o „déčko“ byl v českých lékárnách v uplynulém období enormní. Ochrání nás vitamin D před koronavirem, nebo ne?

Vitamin D je skupinou látek (kalciferolů), které hrají důležitou roli v metabolismu vápníku a fosforu, a proto jsou významné pro vývoj a kvalitu kostní tkáně. Důležité jsou i pro svaly, srdečně-cévní a imunitní systém. Podle některých studií by vitamin D mohl hrát také roli při ochraně před onkologickými onemocněními. Některé studie ukázaly, že lidé s těžkým průběhem nemoci covid-19 vykazují častěji nižší hladinu vitaminu D v krvi. Objevila se proto doporučení k preventivnímu užívání vitaminu D jako možné prevence infekce nebo alespoň ke zmírnění průběhu onemocnění.

Britská vláda si proto vyžádala rychlé vyhodnocení dostupných vědeckých informací k tomuto tématu. Pověření experti došli k závěru, že přinejmenším zatím neexistují žádné důkazy, které by podporovaly užívání doplňků s obsahem vitaminu D ke specifické prevenci nebo léčbě covid-19. Také Světová zdravotnická organizace (WHO) a americký Národní institut pro zdraví (NIH) jsou v této otázce opatrné a shodně uvádějí, že nejsou k dispozici dostatečná data k tomu, aby bylo odůvodněné doporučit užívání vitaminu D k prevenci nebo k léčbě nemoci. Proslulá americká klinika Mayo uvádí, že je nutný další výzkum k tomu, aby stanovil, zda vůbec a případně jakou roli může hrát vitamin D nebo jeho nedostatek v prevenci a léčbě infekce koronavirem. Klinika doporučuje se poradit se svým ošetřujícím lékařem, který může také vyšetřit hladinu vitaminu v těle.

Seriózní lékařské studie účinku kontrolovaného užívání vitaminu D jako možného nástroje v boji proti koronaviru v současné době skutečně probíhají. Například v Británii byl zahájen výzkum zahrnující 5 tisíc účastníků.

Nejen covid-19. Ve hře je i léčba rakoviny nebo infarktu

Lékařské studie ukázaly, že pacienti trpící rakovinou nebo některými nemocemi srdce a cév mívají v těle nižší hladinu vitaminu D v porovnání s průměrem u zdravých lidí. To vedlo k hypotéze, že by dodatečný příjem vitaminu D formou potravinových doplňků mohl snižovat riziko těchto onemocnění. Proběhla proto celá řada studií, které měly pravdivost této teorie ověřit, ale bohužel se ji potvrdit nepodařilo. A to ani v případě, když rozsáhlá špičková americká studie VITAL sledovala více než 25.000 účastníků po dobu delší než 5 let. Následná analýza nemocnosti a úmrtnosti zveřejněná v roce 2019 v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine ukázala, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi těmi, kteří užívali potravinový doplněk s vitaminem D, a těmi, kteří užívali placebo.

Kde tělo vitamin D získává?

Zdrojem vitaminu D2 (ergokalciferol) jsou například houby. Vitamin ve formě označované jako D3 (cholekalciferol) můžeme získat z potravin živočišného původu jako vaječný žloutek. Ale nejvydatnějším zdrojem jsou tučné mořské i sladkovodní ryby nebo olej z rybích jater.

Kromě toho si můžeme zvýšit obsah vitaminu D v těle také pobytem na sluníčku. V kůži totiž vzniká působením ultrafialového záření UV B na tzv. provitamin, který si tělo vyrábí z cholesterolu. Ovšem množství takto získaného vitaminu D zaleží například na ročním období, na zeměpisné šířce, ale i na fototypu kůže konkrétního člověka. Čím tmavší máme kůži a čím blíže k pólům se pohybujeme, tím méně v kůži vitaminu při pobytu na slunci vzniká.

Ale k tomu, aby se vitaminy D2 a D3 staly v organismu aktivními, musejí projít dvěma chemickými změnami (hydroxylacemi). K jedné dochází v játrech a druhá nastává převážně v ledvinách, ale v malé míře i v mnoha dalších typech buněk, například v mozku, slinivce, tlustém střevě, prostatě, placentě atd.

Jak se projevuje nadbytek vitaminu D? A kdy hrozí předávkování?

Vysoké dávky vitaminu D mohou vést k hypervitaminóze, která se může projevit zvýšením hladiny vápníku v krvi, nevolnostmi, zvracením, poklesem chuti k jídlu zácpou, slabostí či dezorientací. Dlouhodobě vysoká hladina vitaminu D může vést k poškození srdce, srdeční arytmii, kalcifikaci cév, ledvinovým kamenům a poškození ledvin.

Podle současného stavu poznání ale předávkování vitaminem D nehrozí ani v případě slunění, ani v případě běžné konzumace potravin. Riziko představuje zejména dlouhodobé užívání vitaminu D nebo potravinových doplňků s jeho obsahem.

Co nám hrozí v případě nedostatku?

Extrémní nedostatek vitaminu D u dětí se může projevovat tzv. rachitidou spočívající v poruše mineralizace kostí. Následkem toho dochází k deformacím dlouhých kostí horních i dolních končetin a dalším problémům. Menší deficit vitaminu D se může projevit například osteoporózou, která může být problémem zejména u starších osob.

Pozor na kombinaci s některými léky

Velmi opatrní s užíváním vitaminu D ve formě potravinových doplňků by měli být hlavně lidé, kteří užívají některé typu léků, protože může dojít k nežádoucí interakci mezi účinky léků a zvýšeným příjmem vitaminu D. Jedná se například o steroidy, některé léky k regulaci krevního tlaku, o léky ovlivňující hladinu cholesterolu, léky proti křečím, proti epilepsii nebo pro léčbu psoriázy.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio