Vytyčit vždycky s krátkým!

3. květen 2021

Každý z nás ví, že čeština má samohlásky dlouhé a krátké, ale ve výslovnosti i v pravopise se nás mohou zmocnit pochyby o délce samohlásky i v českých slovech. Dnes bychom se zastavili u slova vytyčit, v němž se frekventovaně chybuje.

Slovo vytyčit souvisí se slovem tyč, původní význam je stanovit trasu pomocí tyčí, přeneseně stanovit cestu nebo cíl. Shodně se slovem tyč, pak vyslovujeme a také zapisujeme sloveso krátce: vytyčit.

Vliv snad může mít starší forma slovesa, kterou uvádí ještě Slovník spisovného jazyka českého. Dříve sloveso existovalo v obou podobách - vytyčit i vytýčit, ale už zmiňovaný slovník uvádí u podoby vytýčit, že se jedná o slovo zastaralé. Slovní spisovné češtiny pak tuto podobu v poslední třetině dvacátého století neuvádí vůbec.

Dnes sloveso ožívá hlavně v mediální sféře a v jazyce politiky. To dokládá také Český národní korpus, ve kterém najdeme obě podoby, ale významně frekventovanější je náležitá výslovnostní i pravopisná podoba.

autoři: Vladimír Šťovíček , Helena Chýlová , iko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

klasika.jpg

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?