Wow! Současný vliv angličtiny na češtinu je obrovský
Jazykovědci jsou často dotazováni, nakolik je současná čeština pod vlivem cizích jazyků, hlavně angličtiny, a jak moc to vadí. Jaký je pohled jazykovědkyně Růženy Pískové?
Skoro všechny jazyky, snad s výjimkou jazyků z izolovaných ostrovních oblastí, jsou ve vzájemném kontaktu a dlouhodobě se ovlivňují. Čeština během svého vývoje byla v dlouhodobém kontaktu s němčinou, ale přejímala slova z mnoha dalších jazyků, třeba z latiny, polštiny, slovenštiny, maďarštiny, ruštiny nebo francouzštiny a mnoha dalších. Většinou nové slovo přichází jako označení nějaké nové skutečnosti. Například když se u nás začalo prodávat japonské jídlo sushi, nikoho asi nepřekvapí, že jsme pro ně přejali z japonštiny i příslušné slovo.
Názvy výrobků nebo vědeckých a technických objevů označujeme cizími slovy běžně. Vliv angličtiny na češtinu je ale dneska podstatně větší.
Máte pravdu. O vlivu angličtiny na češtinu musíme přemýšlet v širších souvislostech. Anglicky mluvící země stojí za rozvojem počítačových a komunikačních technologií. Do češtiny jsme tak přejali mnoho termínů z těchto oblastí. Angličtina je však také úředním jazykem ve všech 56 zemích Commonwealthu, kam se mimo jiné řadí také Indie nebo Singapur. Mnoho firem a společností je dnes nadnárodních, zaměstnávají pracovníky z celého světa. Konkrétně v oblasti počítačů patří Indie a Singapur mezi světovou špičku, co se týče pracovní síly. Angličtina se tak stává univerzálním dorozumívacím jazykem, funguje jako lingua franca.
Rozumím tomu správně, že už nejde jen o jednotlivá slova, o odborné pojmy, ale o mnohem širší vliv angličtiny na češtinu?
Přesně tak. V současnosti už je popsán vliv angličtiny na češtinu ve všech jazykových rovinách. Na úrovni hlásek a zvuků jsme přejali anglická citoslovce, jako je „wow!“ „oh-oh!“, „whoops!“, která vyslovujeme i s typickou anglickou intonací. Rovinu slovních tvarů ovlivňují některé anglické přípony. Jistě už jste slyšel, že někteří lidé v neděli po obědě provozují „gaučing“. Přípona -ing je tu využita k popisu činnosti relaxace na gauči. A na úrovni vět a celých textů tvoříme podle anglických modelů některé druhy textů. Patří mezi ně například strukturovaný životopis nebo motivační dopis. U těchto textů už si původní vliv angličtiny ani neuvědomujeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.