Zmizí z potravin další éčko? Někteří výrobci už obávanou látku dobrovolně vyřadili

26. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sladkosti

Oxidu titaničitému, který je hojně užívanou přídatnou látkou v potravinách, možná zvoní hrana. Evropský úřad pro bezpečnost potravin nově oznámil, že chemikálii už kvůli zdravotním rizikům nadále nepovažuje za bezpečnou. Co to znamená pro spotřebitele?

Oxid titaničitý je doposud schválen jako potravinářské aditivum, a to podle zásady „quantum satis“ (kolik je potřeba). Výrobci mají povinnost uvádět obsah oxidu titaničitého ve složení potravin a na obalech výrobků, kde ho obvykle najdeme pod zkratkou E 171.

Aktuálně tuto přídatnou látku potravinářský průmysl přidává jako barvivo do široké škály potravin, a to od sladkostí, jako jsou žvýkačky, bonbóny a čokolády, přes sladké i slané pečivo, až třeba po různé omáčky, polevy a saláty nebo krabí tyčinky.

Čtěte také

Počátkem letošního května zveřejnil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) výsledky aktuálního hodnocení bezpečnosti použití oxidu titaničitého v potravinách. Panel specialistů na potravinářská aditiva zhodnotil nové studie, které vznikly od posledního hodnocení vydaného v roce 2016. A kromě jiného se také poprvé zabýval možným působením nanočástic oxidu titaničitého, které jsou menší než 100 nanometrů, tedy asi 1000x menší, než je průměr lidského vlasu.

MUDr. Miroslav Šuta

Čerstvé hodnocení stručně shrnul předseda expertního panelu prof. Maged Younes takto: „S přihlédnutím k dostupným vědeckým studiím a datům dospěl panel k závěru, že oxid titaničitý už nadále nemůže být považován za bezpečný jakožto potravinářské aditivum. Kritickým prvkem pro dosažení tohoto závěru je, že nemůžeme vyloučit obavy z genotoxicity po konzumaci částic oxidu titaničitého.“ Dále dodal, že vstřebávání částic oxidu titaničitého je sice po jejich pozření v potravě nízké, v těle se ale tyto částice mohou hromadit.

Možné působení na dědičnou informaci buněk versus bezpečná dávka

„Ačkoli důkazy o obecných toxických účincích nebyly průkazné, na základě nových údajů … jsme nemohli vyloučit obavy z genotoxicity a v důsledku toho jsme nemohli stanovit bezpečnou úroveň denního příjmu potravinářského aditiva,“ vysvětlil další člen expertního panelu prof. Metthew Wright.

Oxid titaničitý – k čemu se používá?

Oxid titaničitý (TiO2) je masově produkovaná průmyslová chemikálie, které každoročně továrny po celém světě vyrobí miliony tun. Jedná se o látku bez chuti a bez vůně či zápachu. Pro výrazný jas a pro schopnost pohlcovat UV záření 90 % spotřeby oxidu titaničitého slouží ve formě bílého pigmentu pro výrobu barev, plastů, papíru, inkoustů atd. Zhruba desetina končí v kosmetickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu, např. pro výrobu kosmetiky (opalovacích krémů, zubních past aj.), léčiv nebo potravinových doplňků. Kromě běžné formy se dnes oxid titaničitý používá v řadě aplikací také ve formě nanočástic.

Genotoxickým působením chemických látek se rozumí jejich schopnost narušovat dědičnou informaci (DNA) buněk. V případě oxidu titaničitého dospěl expertní panel EFSA k závěru, že má potenciál vyvolávat narušení řetězců DNA a poškození chromozomů, ale nikoli genové mutace. Dále experti upozornili na pozorování potenciálního poškození imunity (imunotoxicita) a vyvolání zánětu. V případě nanočástic oxidu titaničitého pak panel zmiňuje potenciální neurotoxicitu (poškození nervového systému).

Čeká oxid titaničitý zákaz? A obešli bychom se bez něj?

Expertní panel a EFSA vydávají pouze odborná stanoviska nebo doporučení, ale nemají pravomoc rozhodnout. O případném zákazu nebo omezení používání oxidu titaničitého v potravinách může rozhodnout Evropská komise nebo vlády jednotlivých členských států. V případě oxidu titaničitého už k tomu dokonce došlo, a to když Francie na základě doporučení vlastních odborníků vyhlásila dočasný zákaz používání oxidu titaničitého v potravinách od ledna 2020.

Řada tamních výrobců a distributorů potravin dokonce dobrovolně oxid titaničitý ze svých výrobků odstranila ještě před platností zákazu. Spotřebitelské organizace proto argumentují, že bychom se bez TiO2 v potravinách docela dobře obešli a že pro jeho přidávání do potravin neexistuje ani technologická potřeba. Dodávají, že potraviny s přimíchaným oxidem titaničitými nejsou ani zdravější, ani chutnější, jen s ním některé možná lépe vypadají.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio