Zvyšuje šedý zákal riziko vzniku demence? Překvapivou souvislost začali zkoumat vědci
Říká se, že oko je oknem do duše. Zcela nový a poněkud překvapivý význam tomuto tvrzení dávají výsledky nedávných lékařských studií. Ty zkoumaly, jestli existuje souvislost mezi očními chorobami, resp. jejich léčbou, a fungováním mozku, resp. vznikem demence.
V loňském roce vědci z Harvardovy univerzity zveřejnili studii, která sledovala více než 3 tisíce lidí starších 65 let, kteří trpěli šedým nebo zeleným zákalem. Data nasbíraná mezi roky 1994 a 2018 ukázala, že lidé se šedým zákalem, kteří podstoupili oční operaci, měli skoro o třetinu nižší riziko rozvoje demence než ti, kteří operaci nepodstoupili. Naproti tomu v případě operace zeleného zákalu (glaukomu) rozdíl v riziku vzniku demence nezjistili.
Lékaři zatím nemají jednoznačný důkaz, že by operace šedého zákalu ovlivňovaly riziko vzniku demence, ale souvislost se zdá být pravděpodobná. Možné vysvětlení této souvislost je zatím založeno jenom na hypotézách.
Jedna z nich vychází z toho, že zhoršené vidění poskytuje mozku méně zrakových podnětů, což snižuje jeho stimulaci a vede ke ztrátě jeho funkcí. Tuto „hypotézu senzorické deprivace“ podporuje výzkum, který sledoval pomocí magnetické rezonance zlepšení funkcí mozku u pacientů po úspěšné operaci šedého zákalu.
Čtěte také
Další teorie vychází z toho, že zhoršení zraku v důsledku šedého zákalu omezuje postižené jak v jejich možnostech fyzického pohybu, tak v sociálních vazbách. Přitom dostupné studie ukazují, že jak pravidelný pohyb, tak sociální kontakty jsou důležité pro prevenci a zpomalení nástupu demence. Zlepšení zraku operací šedého zákalu tak lidem umožňuje žít plnější a pestřejší život.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
