Konec zelí v EU? Kdepak, vepřo a knedlo o třetího nepřijdou

27. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Knedlo zelo vepřo

Už se k vám dostaly zprávy o tom, že rebarbora, hrášek a zelí mají v Evropské unii namále a hrozí jim zákaz? Posluchač obdržel řetězový e-mail s takovými informacemi a celou věc považuje za hloupost. I tak nás ale prosí o podrobnosti.

Pátrání po původu této zprávy vedlo k facebookovému příspěvku jednoho z českých europoslanců. V něm míchá několik fakt s řadou polopravd, ale i vyložených nesmyslů. Faktem je, že Evropská unie se skutečně rozhodla omezit přidávání některých problematických chemických látek do potravin, konkrétně odvozených od hydroxyantracenu. V žádném případě se ale nejednalo o zákazu hrášku, zelí, ani jiné zeleniny či ovoce.

MUDr. Miroslav Šuta

Odborníci se naopak shodují, že zelenina by spolu s ovocem měla tvořit podstatnou složku našeho jídelníčku. Lékařské autority doporučují, že bychom pro své zdraví měli snít 5 malých porcí ovoce či zeleniny denně. Aktuální statistiky ale bohužel ukazují, že takové množství ovoce a zeleniny pravidelně konzumuje pouze jeden z deseti Čechu a Češek. 

Jádro pudla jménem hydroxyantraceny

V roce 2016 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) extrakt z celých listů aloe vera do kategorie možných karcinogenů pro člověka (skupina 2B). Pokusy na zvířatech ukázaly karcinogenitu extraktu z listů aloe. Laboratorní studie na buněčných kulturách s látkou zvanou emodin získanou z aloe prokázala její genotoxicitu, tedy schopnost poškozovat dědičnou informaci v buňkách.

Čtěte také

Evropská komise proto požádala Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), aby zhodnotil zdravotní bezpečnost skupiny chemických látek označovaných jako deriváty hydroxyantracenu, které se vyskytují jak v aloe, tak i v některých dalších rostlinách používaných jako projímadla, kam patří například list senny. V roce 2018 zveřejnili experti EFSA závěr, že s ohledem na genotoxicitu (schopnost poškodit DNA) není možné u těchto látek stanovit denní příjem v potravinách, který by byl pro člověka bezpečný.

Protože k podobnému závěru došla také hodnocení provedená Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Evropskou lékovou agenturou (EMA) a německým Spolkovým institutem pro hodnocení rizik (BfR), rozhodla se Evropská unie pro určité omezení. V březnu letošního roku Evropská komise doplnila nařízení o přidávání vitaminů, minerálů a některých dalších látek do potravin také zákazem záměrného přidávání jak extraktu z aloe, tak konkrétních genotoxických látek aloe-emodinu, emodinu a danthronu.

Proč si dopřát zelí?

Naopak zelí patřilo k oporám jídelníčku už našich předků, a to minimálně od středověku. A dnes bychom jeho spotřebu měli spíše zvýšit než omezit. Kysané zelí může být významným zdrojem vitaminu C. Zelí ale obsahuje také některé minerály (hořčík, vápník aj.) pro tělo potřebné, stejně tak i vitamin E a některé vitaminy ze skupiny B.

Důležitou výhodou zelí je i vysoký obsah vlákniny, která je významná zejména pro mikroorganismy žijící v našem zažívacím ústrojí (mikrobiom). Právě vysoký obsah vlákniny v zelí způsobuje, že pocit sytosti nám vydrží ještě dlouho po jídle. Dostatečný příjem vlákniny je také považován za ochranný faktor, který snižuje riziko výskytu nemocí srdce a cév. Některé studie naznačují, že vysoký obsah vlákniny v potravě by mohl snižovat riziko vzniku určitých typů nádorů, zejména rakoviny tlustého strava a konečníku, v jejichž výskytu patří Češi bohužel mezi evropskou „špičku“.

Jelikož zelí patří k potravinám s poměrně nízkým obsahem kalorií, je dobrou volbou pro ty, kteří sledují svou váhu nebo se pokoušejí nějaké to kilo zhubnout.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio