Levandule je pastvou pro včely i oči. Vyhovuje jí plné slunce, dobře snáší sucho

V závislosti na odrůdě levandule dosahují výšky od 25 do 80 cm, vytvářejí huňaté keříky. Listy jsou stříbrnošedé, nazelenalé. Lodyhy na bázi dřevnaté jsou přímé a dole větvené, listy šedoplstnaté, širší a podvinuté. Existuje dokonce i levandule s panašovanými listy. Lichopřesleny květů jsou uspořádány vrcholově na dlouze stopkatých přerušovaných klasech. Trubkovité květy mají celou paletu barev, jsou tmavě fialové, modré, světle fialové, růžové i bílé s nezaměnitelnou úžasnou vůní.

Velká škála levandulí

„Než se v zahradnictví necháte zlákat krásou levandulí, zjistěte si druh, jestli je u nás přezimující nebo zda je to jen letnička,“ radí pěstitelka bylin Štěpánka Janoutová.

Levandule korunkatá (Lavandula stoechas), zoubkatá (Lavandula dentata) a rozeklaná (Lavandula multifida) jsou letničky, za dobré péče by mohly přezimovat v mrazu prostých světlých místnostech. U nás by měla spolehlivě přezimovat levandule lékařská (Lavandula angustifolia), Lavandula x chaytorae a většina kultivarů tzv. francouzské levandule prostřední (Lavandula x intermedia).

Levandule poslouží jako čaj, do koupele, jídel, proti molům i coby dekorace

• Upravit
• Smazat

Levandule lékařská (Lavandula angustifolia) z čeledi hluchavkovitých je odpradávna spojována s čistotou, umýváním, parfumérií a kosmetikou. Staří Římané ji používali k provonění lázní a také ji předepisovali proti kašli. Levandule poskytuje květ a nať ke zpracování.

„Posledně jmenovaná se pěstuje ve Francii ve velkém, je křížencem přírodních levandulí Lavandula angustifolia a Lavandula latifolia. Obsahuje větší podíl vonných silic. Rostliny jsou většinou robustnější než levandule lékařské a vyšší, mohou dorůst až 120 cm. Netvoří semena. Říká se jim lavandin,“ představuje levanduli prostřední bylinkářka.

Využití levandulí na zahradě

Levandule se používají na olemování záhonů, skalek, jako malé živé ploty, do suchých zídek apod. V našich zahradách a na balkonech i jako hrnkové rostliny jsou stále více oblíbené. Podle Štěpánky Janoutové je to jistě i proto, že dobře tolerují suché, chudé půdy na plném slunci, po dobrém zakořenění nepotřebují zalévat a snesou i dlouhá období sucha, která nás poslední dobou trápí stále častěji. Levandule je medonosná, milovaná nejenom včelami, ale také čmeláky a motýly, a tak v její libé vůni můžeme sedět celé hodiny a pozorovat hmyz.

Střih levandulí

„Pro udržení pěkného vzhledu musíme keříky seřezávat, ale pouze nové výhony, nikdy až na staré dřevo, které špatně obráží,“ zdůrazňuje pěstitelka bylin. Nestříhané keříky se mění v nevzhledná „košťata“. Sestřihnout je můžeme hned při sklizni, nebo po odkvětu, na jaře odstraníme případné namrzlé větvičky. Levanduli prostřední seřezáváme až na jaře, často omrzá a pak obrazí.

Množení levandulí

Levandulí je velké množství kultivarů a kromě výsevu na jaře se množí především řízkováním. „Původní botanické druhy, jako je levandule lékařská, se dobře množí semeny i řízky. Vyšlechtěné variety je třeba množit pouze řízky, aby si zachovaly své vlastnosti,“ upozorňuje Štěpánka Janoutová.

Brzy z jara (únor, březen), ještě než začnou levandule rašit, odebereme dřevité řízky, ošetříme stimulátorem, zapíchneme do květináčku a necháme v nevytápěném skleníku nebo místnosti. Po několika týdnech naraší, pustí kořeny a máme novou sazeničku.