Myš nebo věneček. To jsou typické vyprázdněné metafory

3. říjen 2022

Tentokrát se věnujeme hlavně publicistickým textům. Řeč je o využití přenesených významů slov a lexikálním vyprazdňování metafor.

Rozeznáváme šest způsobů, kterými je obohacována slovní zásoba jazyka. Tři z nich jsou takzvaně slovotvorné, to znamená, že jimi vznikají nová slova. Sem patří odvozování (například když od slova „rozhlas“ odvodíme příponou -ový přídavné jméno „rozhlasový“), skládání (například slovo červenobílý) a zkracování (například zkratka „atd.“ místo slov „a tak dále“).

Počítačová myš (ilustrační foto)

Další tři způsoby jsou neslovotvorné, to znamená, že při nich sice nová slova nevznikají, ale přesto dané pojmenování označuje něco nového. Sem patří přejímání slov z cizích jazyků (například slovo fitness jsme přejali z angličtiny), dále sem řadíme způsob, při kterém spojujeme slova do sousloví (např. Střední odborná škola elektrotechnická v Plzni označuje konkrétní instituci). A konečně mezi neslovotvorné způsoby obohacování slovní zásoby patří také přenášení významu, kdy je význam přenesen na základě podobnosti ve vzhledu nebo fungování dané věci. Tímto způsobem obohacujeme slovní zásobu pomocí metafor, metonymií a podobně. Například zařízení, které využíváme k pohybu kurzoru po obrazovce počítače, nazýváme „myš“ kvůli tvaru. A zrovna počítačová myš je i dobrým příkladem jevu, který se nazývá „lexikální vyprazdňování metafor“.

Čtěte také

Přenášení významu mezi slovy totiž funguje na principu vyvolávání představy. Něco nám připomíná něco jiného, a tak to pojmenujeme stejně, např. zákusek s názvem věneček, který tvarem připomíná malý věnec. Jenomže postupem času se může stát, že danou metaforu používáme tak často, že ta představa, kterou původně vyvolávala, už se nám v mysli nevynořuje tak živě. Může to dojít tak daleko, jako právě u počítačové myši. V posledních letech, když vyslovíme slovo „myš“, více lidí si představí to počítačové zařízení než živočicha. Jako metaforu už tohle slovo přestáváme vnímat, metafora ztratila svoji účinnost, vyprázdnila se.

Další příklady vyprázdněných metafor

Zvláště v publicistice novináři hledají stále nové způsoby, jak zaujmout. Používají metaforická vyjádření a navzájem si je půjčují. Od nich je pak přejímají i další autoři textů a metafora se začne používat v běžném hovoru. Občas se stane, že je některé slovo v těchto metaforických spojeních využíváno tak často, že si nemůžete přečíst zprávy, aniž byste v titulcích na ně nenarazili. V posledních letech potkal tento smutný osud např. slovo „mrazivý“. Slovo spojované s počasím, patřící zejména do zpráv z oblasti meteorologie, se objevuje stále častěji v přenesených významech. Kromě „mrazivého počasí“ tak můžeme číst o „mrazivé reakci na obvinění“, „mrazivém pohledu“, „mrazivém svědectví“. Touto metaforou nahrazujeme slova jako „špatný, nebezpečný, hrozný, strašný, děsivý, smutný, nelidský“ a podobně.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.