Josef Fousek je znám jako spisovatel, básník, textař, humorista, písničkář, cestovatel a fotograf.
Do povědomí české veřejnosti se poprvé zapsal jakožto host Miloslava Šimka v pořadech Divadla Semafora později Divadlo Jiřího Grossmanna, kde také účinkoval až do roku 1998. Od roku 1999 vystupuje v České republice i v zahraničí se svými recitály Nemám čas lhát a Bez náhubku.
Od října 2011 spolupracuje s Českým rozhlasem Plzeň.
Všechny články
-
Jak vidím společnost
Část obyvatelstva žije za ploty ve vilkách a v rezidencích. Početnější skupina obyvatel žije v panelákových rezervacích. Mnozí jsou zadlužení, aby mohli udržet standard.
-
Sebechválící úvaha
Proč chválit druhé a na sebe zapomínat? Proč nechválit sebe, aby nás alespoň někdo chválil...?
-
Ukecaný fejeton
Kdo drží jazyk za zuby, mlčí jako kakabus, tváří se jako svatý, má výhodu, že neslyší věty - ty jsi ukecaný odmalička...
-
Oslavy velkého října
Na oslavy velké říjnové revoluce, která se stala v listopadu, se naše národy v době socialismu těšily.
-
Bufetový příběh
Veselá mysl je náplastí na rány, které si my lidé uštědřujeme.
-
Nad věcí
Já jsem, lidi, nad věcí, špínu nemám rád. Já jsem srdce neprodal do nálezů a ztrát...
-
Poctivě žít
Nemohu se zbavit svého dědkovského strachu o osud dětí a vnoučat. Věta: copak je asi čeká, mě neopouští.
-
O sebestředné pokoře
Říká se: "v pokoře a úspěch je na dvoře." V bulvárním časopisu vypráví mladí umělci o svém cíli stanout na světovém pódiu slávy...
-
Sága rodu Mobilníků
Pan Mobil a paní Mobilová měli slavný den. Jejich syn Mobilík a jeho žena Mobílka přivedli na svět umělým oplodněním Mobilínku.
-
Neklidné myšlenky
Nechávám si svou vizi, že většina lidí je hodných. I když je to můj nejkrásnější omyl. Chodím mezi lidi jako do lékárny pro naději.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »