Běžet jako s keserem? Nic pro šneky
Keser definuje Příruční slovník jazyka českého jako příruční rybářskou síť pytlovitého tvaru. Užíval se obvykle v říčním rybářství, kde se v keseru nosily ryby do kádě a odvážely se pak do sádek. Kdo měl rybu v keseru, musel se pohybovat rychle, aby ryba nebyla dlouho bez vody. Tady je zdroj reálného základu rčení.
Ve frazémech se často zachovávají lexikální archaismy, slova žijící jen v daném spojení, v jednom kontextu, nevyskytující se v jazyce již samostatně, slova, jejichž význam již není obecně známý.
Ve kterých situacích uvedené rčení můžeme použít?
Tento frazém dokládá emocionální stránka našeho vyjadřování. Potřebujeme-li popsat situaci s velkou intenzitou, vyjádřit to, že něco převyšuje naše obvyklé očekávání, pak nestačí běžný komentář situace: běžel rychle, ale užijeme jinou možnost nebo nějaký z frazémů, např. pelášil, běžel, až se mu hlava třásla, až se mu za patama prášilo, kouřilo apod. Jak je patrné z předchozího výkladu původu rčení běžel jako s keserem, frazém má význam běžel horlivě, rychle, obvykle s nějakou zprávou. Spojení významu rčení se zprávou dokládá jeden z dřívějších významů frazému: obcházet rychle lidi a klevetit, pomlouvat. Daný význam se do současnosti nedochoval?
A co další rčení, ve kterých se mluví o keseru?
Jen pro zajímavost bych dodala, že zmíněný frazém najdeme např. ve Křtu sv. Vladimíra Karla Havlíčka Borovského a že naši předkové užívali ještě rčení jít na něco s keserem s významem: kasat se na něco, hrnout se na něco, jak dokládá Jaroslav Zaorálek v publikaci Lidová rčení.
Dříve se pro označení rychlosti běhu užíval také frazém běží jako švec s botama do jarmarku; my běháme spíše jako o závod nebo sprintujeme či lítáme.
Související
-
Historie slov označujících vdanou ženu
Víte, jaký je rozdíl mezi vdanou ženou a mužatkou? Vlastně vůbec žádný. Dnes mužatku chápeme především jako ženu s mužskými rysy, ale kdysi toto slovo označovalo vd...
-
Nesouřadná příslovečná určení
Dnešní dotaz zní: Píše se ve spojení slov loni před Vánocemi za slovem loni čárka? Pomoci nám přišla Helena Chýlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.