Josef Fousek

Já jsem, lidi, nad věcí, špínu nemám rád. Já jsem srdce neprodal do nálezů a ztrát...

Nemohu se zbavit svého dědkovského strachu o osud dětí a vnoučat. Věta: copak je asi čeká, mě neopouští.

Říká se: "v pokoře a úspěch je na dvoře." V bulvárním časopisu vypráví mladí umělci o svém cíli stanout na světovém pódiu slávy...

Pan Mobil a paní Mobilová měli slavný den. Jejich syn Mobilík a jeho žena Mobílka přivedli na svět umělým oplodněním Mobilínku.

Nechávám si svou vizi, že většina lidí je hodných. I když je to můj nejkrásnější omyl. Chodím mezi lidi jako do lékárny pro naději.

Koupili jsme ojetinu v jednom pražském bazaru. A z okna jsme pyšně zřeli z paneláku na káru. Konečně jsme lepší lidé...

Odsuzuji jakékoliv nepřístojné činy, o kterých se dozvím. Občas odsoudím bez rozmyslu...

Moje maminka říkala, že první moje písnička byla "Šišli, šisli, kam jsme přišli? Do šišlavé ulice, šišlaly tam opice."

Pokaždé, když přijde srpen, probouzí vzpomínky. Před 56 lety jsem byl dělník a občan Československé socialistické republiky. Prezidentem byl generál Ludvík Svoboda...

My jsme, lidi, věřte tomu, slušná rodina. Možná, že jsme v tomhle státě jenom jediná...