Martina Sihelská

Nejvíce zpráv vám nosím z Tachovska, kde žiji a svůj region dobře znám. Občas pro vás však něco vyberu i z jiných regionů, protože ráda cestuji a spojím tak výlet s reportáží. Nebojím se točit v jeskyni, na stromě či mezi zvířaty. Nejradši natáčím reportáže o přírodě, památkách a se zajímavými lidmi, kteří něco umí, kutí nebo sbírají. A s dětmi, ty se mikrofonu moc nebojí.

Rádio poslouchám celý svůj život, nejvíce si pamatuji nedělní pohádky a pak dechovky, kdy jsme s dědou a babičkou tančili v našem malém obývacím pokoji kolem stolu. Myslím, že by byli pyšní, že právě pro jejich nejoblíbenější stanici (a také mou) dnes pracuji, ačkoliv mě děda poslal na střední školu s elektrotechnickým zaměřením, takže můj maturitní list nese v záhlaví obor mechanik silnoproudých zařízení.

Do rozhlasu jsem se dostala jako slepý k houslím. Dodnes nevím, kdo první vyřkl moje jméno. Několik let jsem připravovala aktuální přehled akcí na Tachovsku a na základě toho mi byla nabídnuta práce redaktorky. Přiznám se, že jsem se toho hodně bála, ale díky této práci poznávám mnoho úžasných lidí, což mě moc těší. I v redakci jsem našla skvělý kolektiv!

Původem jsem ze severních hor. Narodila jsem se v Krušných horách, moje první adresa byla v dnes již zaniklé obci Rusová, která skončila jako dno přehrady.

Můj život je šachová hra, kde lze odhadnout jen první tahy. Dostala jsem se na výchovu k prarodičům do krásné malebné vesničky Sulislav na Tachovsku, kde se stále drží krásné tradice. Byla jsem hodně vedena k lásce k přírodě, památkám, lidem. Už na základní škole jsem ráda psala povídky a básně, dokonce se stalo, že byly některé otisknuty, díky mým skvělým učitelům. Střední škola moje aktivity rozšířila: více, než technologii a automatizaci jsem se věnovala třídnímu časopisu, sportu a organizování akcí, což mi dodnes zůstalo.

Dnes pracuji v černošínském muzeu a externě jako redaktor Deníku, webeditor internetového zpravodajství a některých soukromých webů.

Mým koníčkem je fotografování, videa o přírodě, toulání se přírodou. Moje hesla jsou jednoduchá a výstižná, pramení z mých vlastních zkušeností: Co tě nezabije, to tě posílí. Nemám ráda šach mat, radši přijímám remízu. To je správný život - život je teď! Děkuji za každé nové ráno!