Při přání pěkného dne slovo „mějte“ raději vynechejte

Sloveso „mít“ používáme v češtině jednak v jeho základním významu, tedy něco vlastnit, a dále jako součást mnoha frází a slovních spojení, např. „mít za ušima“, „mít na paměti“ a podobně. Tvar rozkazovacího způsobu slovesa zní „měj“, „mějte“. V jednom z nejčastějších užití se toto sloveso spojuje se zvratným zájmenem „se“, např. ve frázi vyjadřující varování: „měj se na pozoru“, nebo když chceme někomu popřát na rozloučenou: „mějte se pěkně“, ve zkrácené verzi „měj se“, nebo „mějte se“.

Čtěte také

Slova „tak“ nebo „takže“ na začátku věty? Raději se jim vyhněte

Od 90. let se v češtině sloveso „mít“ užívá častěji než dříve i v jiných situacích. Tento trend se rozvinul pod vlivem špatně překládaných textů z angličtiny. Mluvčí si často neuvědomují, že angličtina funguje trošku jinak než čeština. Čeština patří mezi jazyky slovesné, to znamená, že vyjadřujeme činnost nebo děj pomocí slovesa. Např.: Naobědvám se, projdu se, osprchuju se. Angličtina je narozdíl od češtiny jazykem slovesně – jmenným. To znamená, že velkou část činností a dějů vyjadřuje pomocí fráze, která se skládá ze slovesa s nějakým širokým významem, např. mít (anglicky have), a k tomuto slovesu přidává podstatné jméno, které vyjadřuje vlastní význam celé fráze. Např. „have a shower“ – osprchovat se, doslovně a chybně přeloženo „mít sprchu“, „have a walk“ – procházet se a podobně.

Čeština se s těmito slovesně-jmennými frázemi vyrovnává různě. Možná vás napadlo, že česky také řekneme „dám si sprchu“. Někde to funguje lépe, někde hůř. Když se podobná fráze přeloží do češtiny necitlivě, dostaneme věty typu „mějte pěkný den“, protože v anglickém „have a nice day“ se v přání pěkného dne prostě sloveso have vyskytuje. V češtině ale nemá v této frázi co dělat, protože rozkazovací způsob „mějte“ působí panovačně, neuctivě, vlastně jím přikazujeme druhému člověku, jak má žít, místo abychom mu popřáli to nejlepší.

Při přáních a pozdravech obecně bychom toto sloveso opravdu neměli používat. V českém národním korpusu jsou uvedeny i další příklady jeho nevhodného užití. Z publicistických textů jsem vybrala například tyto: „Mějte tlumené světlo“ namísto „ztlumte světlo“, „mějte respekt k místní kultuře“ namísto „respektujte místní kulturu“, „mějte jistotu“ namísto „buďte si jistí“, nebo dokonce „mějte sametový pocit po celou zimu díky extraktu z hedvábí“ – to je z reklamního textu na pleťovou kosmetiku.

Už žáci na základní škole se učí šetřit se slovesem „mít“, když píší nějaký delší text. Je to sloveso užitečné, ale když se to s ním přežene, zejména v rozkazovacím způsobu, náš projev pak působí arogantně a majetnicky.