Řemesla na západě Čech: svíčkařství
Plamen svíčky doprovází člověka téměř od počátku dnů. Už v pravěku zjistil, že vlákno ve ztuhlém tuku hoří a kromě tepla poskytuje skromné světlo. A předchůdce klasických svíček byl na světě.
K nejstarším materiálům, který byl až do 19. století nejvhodnějším pro výrobu svící, patří tedy včelí vosk. Svíčkaři jej už ve středověku používali i k výrobě svící, které měřily čas. Jeho vlastnosti umožňovaly také snadnou manipulaci. Kromě lití bylo možné svíčky tvořit rolováním voskových plátů. Svíčky z včelího vosku si zachovaly tradici dodnes. Více, než třicet let je výhradně včelí surovině věrný pan Pavel Krapáč z Doubí u Karlových Varů, který je vášnivým včelařem…
Pavel Krapáč
Původně mě k tomu přivedl přebytek včelího vosku no a také mě k tomu přivedla publikace o výrobě svíček. V podstatě vyrábím dva druhy. Buďto vylévám hmotu do forem nebo stáčím polotovary pro včelaře. Na ty odlévané máme několik forem. Převážně vyrábíme zvířátka pro děti, jeden čas byl hit sloni s chobotem nahoru pro štěstí. Hodně se prodávají také náboženské motivy. Madona, andílci a také mám pár forem, které mi vyrobil kamarád modelář. Třeba trojice Čert, Mikuláš, Anděl nebo čarodějnice a podobně.
Jak vlastně probíhá výroba svíčky právě z včelího vosku.
Pavel Krapáč
Nejdřív je vosk třeba chemicky vyčistit. Potom se musí homogenizovat aby svíčky měly stejnou barvu, protože úplně stejnou nikdy nedokážu. No a jakmile mám vosk čistý, tak se vše jen roztaví při teplotě kolem sedmdesáti stupňů a nalije do formy. Pokračujeme zažehlením spodní části a zajištěním knotu, aby držel tam, kde má. Nakonec ještě vršek knotu namočíme do vosku, aby se netřepil.
Proč vyrábíte rád právě z včelího vosku, proč je tak úžasný, kromě tedy toho, že jde o přírodní materiál?
Pavel Krapáč
Jsem aktivní a vášnivý včelař, takže tomu fandím. A ten vosk je prostě báječný. Má sice ve srovnání s jinými materiály svá specifika ale to jsme vyřešili a hoří nám to krásně. Lidé jsou spokojení.
Kromě hnětení a válení nebo lití včelího vosku se s využitím různých vhodných surovin měnily i metody výroby. Tak například namáčení knotu do rozehřátého vosku tak dlouho, dokud se nedosáhne požadované tloušťky. Tato metoda je dodnes oblíbenou pro následné vyřezávání svící. Při vrstvení různě barvených nálevů vznikají při vyřezávání a tvarování odřezků působivé vzory. Tento způsob se uplatnil i v průmyslové výrobě. Na ústupu se ocitl během přelomu 18. a 19. století, kdy litím lojů nebo později objeveného parafínu bylo možné vyrobit tisíce kusů denně pro stále rostoucí trh.
Svíčky patřily až do 19. století k běžnému osvětlení. Krutou ránu svíčkařskému řemeslu zasadilo objevení petroleje v roce 1854. Levnější a dostupnější surovina svíčky rychle nahradila. A ze svíček se stávají dekorativní předměty. I když k měření času se zejména v dolech používaly až do 20. století.
Kromě Pavla Krapáče se svíčkařskému řemeslu už 12 let věnuje Pavlína Klemerová. Ta má svou dílnu na Statku Bernard v Královském Poříčí u Sokolova. Kromě kurzů pro děti i dospělé Pavlína Klemerová vyrábí klasické svíce i unikátní kusy…
Pavlína Klemerová
Vyrábíme různé tvary, atypické, klasické válce, umělecké, stolní svíce, sochy. Třeba krychle, obdeníky, koule, jehlany. Jsou svíce, které najdete jen u nás. Když vyrábíme reliéfní svíci nebo abstraktně tvarovaná svíce, uděláme si vlastní návrh a formu. Svíčka je pak dostupná i pro koncového zákazníka.
S jakým materiálem nejběžněji pracujete?
Pavlína Klemerová
Parafíny, palmové vosky. Parafín má široké využití, ve farmacii, v kosmetice ve stavebnictví. Vždycky do toho parafínu musíte dávat různé příměsi, třeba steariny. No a samozřejmě to vše ovlivňuje kvalitu té svíce.
Právě stearin byl revoluční surovina, která byla patentována v 19. století ve Francii, a která po recyklaci zlevnila výrobu a navíc zbavila svíčky nepříjemného zápachu.
Dokážete říci, jakou největší svíčku jste zatím vyrobila?
Pavlína Klemerová
Na zakázku jsme vytvořili svíci velikosti holčičky, kterou objednali rodiče k jejím narozeninám. Měla metr třicet. To byla nejvyšší v průměru deset centimetrů. Máme tady svíci pětiknotou, ta má v průměru asi dvacet pět centimetrů a výškou je přes metr.
Co do přísad, vy dekorujete Vaše svíčky. Spíš ale povrchově, malujete a tak dále. Ale co se týče přidávání různého koření a korálků, to nedoporučujete. Proč?
Pavlína Klemerová
Ano, správně jste zmínila, že svíce komplet vyrábíme. A jakmile je připravená, tak je ještě ručně dekorujeme. Co se týče různých ozdob, sušených květin, tak tomu se nevěnujeme, není to bezpečné. Můžete mít různé dekorace. Třeba adventní věnec, tam vždycky lidi upozorňujeme, aby kalichy byly z kovu, aby svíčka byla oddělená od té dekorace. Když by to přišlo do kontaktu s materiálem, který je hořlavý, mohlo by to samozřejmě chytnout.
Mohla byste poradit našim posluchačům? Těm co si chtějí malou svíčku vyrobit doma, jak postupovat aby dodrželi základní bezpečnostní zásady?
Pavlína Klemerová
V první řadě, je třeba si uvědomit, že je to hořlavina první třídy. Takže pokud chceme roztavit vosk, nejlepší volba je pomocí dvojitého dna. Důležité je také kontrolovat teplotu, aby nepřešla přes sto stupňů. Těch devadesát pro domácí kutily určitě stačí. Někdo si zase nalije horký vosk do krabice od mléka. Pak oloupou obal a mají tvar svíce. Hlavně nepoužívat papír a pod každou svíčku něco dát. Pod každou svíčku patří podložka z nehořlavého materiálu.
Dokážete říci, proč mají lidé tak rádi svíčky?
Nejen, že hezky voní a zkrášlí nám interiér. Zároveň interiér čistíte od záporně nabitých iontů a vibrací. Navodí dobrou náladu, očišťuje, pohoda. Od nás si prostě lidé odnášejí nejen svíce. Tak to funguje a tak to je.
Každý z nás kouzlo svící najde v něčem jiném. Krášlíme svá obydlí i pracoviště, uctíváme památku zesnulých a umocňujeme slavnostní okamžiky. Vonná svíce je vždycky příjemným dárkem, kterým občas potěšíme i sami sebe.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.