Zinek pro zdraví: Kdy pomáhá? A kdy už škodí?
Obchod s potravinovými doplňky jen kvete. Kromě nejrůznějších vitaminů patří mezi nejčastěji nabízené přípravky ty s obsahem zinku. Posluchačka z Klatov nás požádala, abychom vysvětlili, kolik zinku člověk potřebuje pro zdraví. Zajímá ji také, jestli příliš velké množství zinku nemůže zdraví nějak škodit.
Zinek je významným prvkem pro lidské zdraví, protože v organismu plní řadu funkcí. Hlavně je součástí několika stovek enzymů, které se kromě jiného podílejí na buněčném dělení. Hraje roli pro správné fungování imunitního a nervového systému, je důležitý pro růst a vývoj a má vliv také na reprodukci a metabolismus dalších živin.
Zinek je běžným prvkem v půdě, ze které se dostává do těl rostlin a z nich pak dále do těl živočichů, kteří rostlinami živí. Proto je pro člověka hlavním zdrojem zinku potrava, z níž se tento prvek vstřebává zejména v horní části tenkého strava. Analýzy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nalezly nejvyšší koncentrace zinku ve vepřových játrech, hovězím mase, v sóje a sójových výrobcích, v kakau, tvrdých sýrech a ve vlašských ořeších. Hlavními zdroji zinku v našich podmínkách jsou hlavně maso a masné výrobky, celozrnné obiloviny a výrobky, určitou roli hrají i vejce, mléko a mléčné výrobky. Bohatým zdrojem zinku sice mohou být také ryby a mořské plody, kterých ale v Česku sníme poměrně málo.
Kolik zinku potřebujeme?
Podle Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA) by dospělí měli každý den sníst kolem 10 miligramů zinku. O něco větší množství doporučují evropští odborníci dospívajícím a také těhotným a kojícím ženám. Doporučení amerických lékařů je poněkud nižší, a sice 9,4 mg/den pro muže a 6,8 mg/den pro ženy.
Podle sledování Státního zdravotního ústavu přijímají Češi v průměru takové množství zinku, které odpovídá doporučeným hodnotám, když tzv. střední příjem pro české dospělé muže činí kolem 11 mg/den a pro ženy 6,9 mg/den. Nicméně ve společnosti se podstatně lišíme složením našeho individuálního jídelníčku. Proto některé skupiny lidí dostávají do organismu o něco méně zinku, než je doporučeno. Problém spočívá v tom, že mnoho lidí v Česku nedodržuje dietní doporučení tzv. výživové pyramidy.
Jak se může projevovat nedostatek zinku v těle?
Významný nedostatek zinku v těle je poměrně vzácný a týká se obvykle lidí, kteří trpí některou chronickou nemocí. V prvé řadě může jít pacienty s onemocněním zažívacího ústrojí nebo ty, kteří absolvovali jeho operaci. Problém může nastat také u osob s chronickou nemocí jater nebo ledvin.
Projevy případného nedostatku zinku jsou poměrně nespecifické, a proto není pro laika snadné rozpoznat jejich příčinu. Může jít například o poruchy čichu nebo chuti, o nechutenství, zhoršené hojení ran, depresivní nálady, snížení imunity, ztráta vlasů nebo průjmy.
Kolik zinku může škodit? A jak se nadbytek projevuje?
Bohužel zinek patří mezi živiny, u kterých se doporučená dávka příliš neliší od hodnoty, která může představovat zdravotní problém. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil maximální tolerovaný příjem zinku na 25 mg denně.
Příznaky příliš vysokého příjmu zinku zahrnují bolesti hlavy, pocity nevolnosti, zvracení, nechutenství, bolesti břicha a křeče, průjem. Dlouhodobý nadměrný příjem zinku může vést k narušení vstřebávání jiných důležitých prvků, hlavně železa a mědi.
Pozor na potravinové doplňky!
Za běžných okolností ale není třeba se překračování maximální dávky obávat. K takovým případům dochází téměř výhradně v případech, kdy lidé používají speciální potravinové doplňky s vysokým obsahem zinku.
Pro účely označování na obalech potravin proto bylo stanoveno, že za významné množství je považováno 1,5 miligramu v denní doporučené dávce. V případě doplňků stravy pro dospělé bylo stanoveno jako maximální přípustné množství zinku 15 miligramů v denní doporučené dávce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.