Krémy na ruce jsou důmyslný chemický mix. Některým látkám se ale radši vyhněte

8. únor 2020

V nepříznivém počasí si lidé častěji chrání pokožku rukou rozmanitými krémy. Testy provedené spotřebitelskými organizacemi ukazují, co dobrého našim rukám přinášejí. Na druhé straně ale varují před alergeny a chemikáliemi, které dokážou narušit hormonální systém.

Základní přínos použití krémů na ruce může spočívat v hydrataci pokožky. Hlavní funkcí kůže je ale to, že vytváří ochrannou bariéru mezi vnějším prostředím a lidským organismem. Proto by použití krému mělo vést přinejmenším k zachování, ale v ideálním případě ke snížení průchodnosti ochrannou kožní bariérou.

Přístroj vs. člověk

V praxi se testování obvykle provádí kombinací laboratorních přístrojových metod a subjektivního hodnocení vlastností krému ze strany dobrovolníků nebo dobrovolnic. Přístrojové hodnocení se nemusí nutně shodnout s názorem dobrovolnic, které výrobky testovaly na vlastní kůži. Spotřebitelky si například v některých případech stěžovaly na pomalé vstřebávání krému nebo jeho příliš tuhou konzistenci. A samozřejmě subjektivní dojem z výrobku může pozitivně či negativně ovlivnit i vůně kosmetiky.

Výsledky dánského spotřebitelského testu

Dánská spotřebitelská rada koncem roku 2019 provedla testy více než 60 krémů na ruce, při kterých se soustředila na obsah chemických ingrediencí, které by mohly představovat riziko pro zdraví spotřebitelů. 13 krémů dostalo nízké hodnocení, a to kvůli obsahu podezřelých endokrinních disruptorů, tedy látek, které mohou narušovat hormonální systém. V konkrétních případech se jednalo o parabeny, cyklopentasiloxan (D5), butylhydrotoluen (BHT) nebo EHMC. 28 krémů získalo střední hodnocení, a to pro obsah parfémujících látek, které by mohly způsobovat alergie. Výborně bylo hodnoceno 20 krémů, které neobsahovaly žádnou z problematických chemických látek.

Parfemující látky mohou vést k alergii

Epidemiologické studie ukazují, že až každá čtvrtá žena a až každý sedmý muž má osobní zkušenost s nějakým druhem nepříznivé reakce pokožky na kosmetiku nebo přípravky osobní hygieny. Většinou se jedná o subjektivní pocit dráždění, ale může jít i o kontaktní iritační a alergické dermatitidy. Nejčastější příčinou alergií na kosmetiku jsou přitom její vonné složky.

Bohužel Dánská spotřebitelská rada našla parfémuující látky ve 40 z 61 hodnocených krémech, tedy zhruba ve dvou třetinách. Časopis dTest dokonce v 80% hodnocených krémů, konkrétně ve 20 z 25 výrobků.

Výsledky testu na českém trhu

V říjnu 2019 zveřejnil spotřebitelský časopis podobně zaměřené hodnocení 25 krémů na ruce dostupných na českém trhu. Všechny testované výrobky obstály z hlediska hydratace i z hlediska zachování či zlepšení ochranné funkce kůže. Pouze v jednom případě byl nalezen paraben řazený mezi endokrinní disruptory. Nicméně 4/5 výrobků obsahovaly parfémové látky. Poměrně překvapivé pro spotřebitele je asi zjištění dTestu, že některé hodnocené výrobky obsahovaly 5 ale i 7 nebo dokonce 10 alergenů!

Endokrinní disruptory

Cyklopentasiloxan (D5) je syntetický silikon obsahující 5 atomů křemíku provázaných do kruhu. Některé studie na pokusných zvířatech naznačují možnost, že by mohl hrát určitou roli při vzniku rakoviny. Jde o látku velice dlouho přetrvávající v životním prostředí, schopnou hromadit se v těle živých organismů a podezřelou z ovlivňování hormonálního systému.

Butylhydroxytoluen (BHT) se používá se jako syntetický antioxidant, konzervační činidlo, které slouží i jako potravinářské aditivum (kód E 321). Studie prováděné s pokusnými zvířaty ukazují, že je schopen ovlivňovat funkci některých jaterních a plicních enzymů, ale patrně i geny podílející se na metabolismu tuků. U pokusných zvířat bylo pozorováno snížení plodnosti, změny vývoje a růstu. Pravděpodobně může BHT ovlivňovat funkci štítné žlázy, varlat a růstových hormonů. 

Parabeny jsou konzervační činidla v kosmetice. U citlivých osob mohou dráždit pokožku, případně dokonce vyvolat dermatitidu. Propylparaben a butylparaben vykázaly v testech na zvířatech schopnost napodobovat chování estrogenů, tedy ženských pohlavních hormonů. Evropská unie proto snížila maximální povolené koncentrace pro použití propylparabenu a butylparabenu, některé další látky z této skupiny např. isobutylparaben zakázala používat.

Ethylhexyl methoxycinnamate (EHMC) je chemická látka používaná v kosmetice jako UV filtr. Napodobuje účinek ženských hormonů estrogenů a ovlivňuje funkci štítné žlázy. Potomstvo samic potkanů, které byly vystaveny této látce, trpělo poklesem počtu spermií nebo poruchami chování a učení.

autoři: Miroslav Šuta , Vladimír Šťovíček | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio