Lukáš Milota

Reportuji z Tachovska, Plzně, ale hlásím se i z rodné Šumavy. Při práci poznávám mnoho zajímavých lidí a míst. Snažím se být autentický. Například když natáčím o čápech, vylezu za nimi až na střechu.

Těžko si dokážu představit svůj život bez rádia. Ráno vstanu a poslouchám rádio. Přes den rádio spoluvytvářím. V autě, v koupelně, kuchyni i ložnici mám rádio. Baví mě stanice, které kombinují pestrý mix hudby s hodnotnými informacemi.  

První mikrofon jsem dostal od rodičů asi ve 12 letech. Už tehdy jsem si na kazety natáčel své "domácí" pořady. První mediální zkušenosti jsem získal na obchodní akademii v Klatovech, kde jsem vedl časopis S.O.M.R.Á.K. a moderoval S.O.M.Rádio. Později jsem se při studiu na Fakultě sociálních věd UK v Praze zaměřil na rozhlasovou a televizní žurnalistku. 

Kariéru v rádiích jsem zahájil 4. listopadu 2007, kdy jsem přečetl do éteru své první zprávy. Mikrofon mne fascinuje. Zároveň před ním mám vždy respekt. Protože slovo vyslané do éteru není možné zastavit ani párem volů. Svou profesi mám rád a snažím se ji vykonávat tak, abych se za své dílo nemusel stydět a především abych uspokojil očekávání a potřeby posluchačů.  

Od listopadu 2011 jsem pracoval v Českém rozhlasu Plzeň. Od začátku roku 2013 jsem redaktorem v plzeňské redakci Zpravodajství Českého rozhlasu. 

Co mě baví? 

Ve volném čase rád cestuji, pěstuji turistiku a jezdím na kole. Nedám dopustit na rodnou Šumavu, zejména pak na rodný Annín a kostel sv. Mořice na Mouřenci nad Annínem. Oblíbil jsem si ale i Pálavu a italský ostrov Capri. Miluji své blízké. Moc rád mám maminčinu bramboračku nebo česnečku, Freddieho Mercuryho, Marii Rottrovou, Jiřinu Jiráskovou, poručíka Columba a Arnošta Lustiga. Obdivuji své blízké, že mi za všech okolností dokáží být oporou.