Vladimír Šťovíček

Při vyslovení slova všehoj můžete nabýt dojmu, že právě narazil na zázračnou medicínu. Všehoj ženšenový (ženšen) se už dnes nesbírá v divoké přírodě, ale pěstuje ve velkém.

Tetování má asi 12 % Evropanů, mezi lidmi do 35 let je to zhruba každý pátý. Rostoucí popularita tetování vedla bohužel také k častějšímu výskytu zdravotních problémů.

V jazykovém koutku se pokusíme odpovědět na dotaz posluchače, jak náležitě abecedně řadit. Posluchač se dotazuje na správné řazení jmen Jan a Ján a Veronika a Věroslava. 

Vybrat si čisticí prostředek šetrný ke zdraví a životnímu prostředí není jednoduché. Zboží nepatří mezi kosmetiku a výrobci nemají povinnost uvádět přesné složení. 

Fanoušci Věry Špinarové se právě připomínají její nedožité sedmdesátiny. V řadě zdrojů přitom stále jako datum narození najdete 22. prosinec 1951. Skutečnost je ale jiná.

Zima pronikla i do Jazykového koutku. Má původ slova brusle něco společného s Bruselem, nebo si lidé tuhle spojitost jen vymysleli? 

Dna je nemoc kloubů, kterou popisují už staroegyptské papyry. Ve středověku se označovala jako „nemoc králů“ nebo „nemoc bohatých“.

Odpovídáme na dotaz od posluchače, zda je vhodné používat spojení strašně krásný a hrozně hodný. Posluchač si uvědomuje, že jde o spojení dvou protikladných skutečností.

Zatímco u kosmetiky a potravin existuje povinnost uvádět složení výrobku na jeho obalu, u jiného typu zboží zákazník často kupuje zajíce v pytli.

Někdy si ani neuvědomujeme, že ve slově, které běžně užíváme, je zakletý střípek historie. Jedním z takových slov je např. fabka.