Martina Sihelská
Připravuji reportáže z obcí a přírody. Vyhledávám zajímavé tipy a zprávy.
Nejvíce zpráv vám nosím z Tachovska, kde žiji a svůj region dobře znám. Občas pro vás však něco vyberu i z jiných regionů, protože ráda cestuji a spojím tak výlet s reportáží. Nebojím se točit v jeskyni, na stromě či mezi zvířaty. Nejradši natáčím reportáže o přírodě, památkách a se zajímavými lidmi, kteří něco umí, kutí nebo sbírají. A s dětmi, ty se mikrofonu moc nebojí.
Rádio poslouchám celý svůj život, nejvíce si pamatuji nedělní pohádky a pak dechovky, kdy jsme s dědou a babičkou tančili v našem malém obývacím pokoji kolem stolu. Myslím, že by byli pyšní, že právě pro jejich nejoblíbenější stanici (a také mou) dnes pracuji, ačkoliv mě děda poslal na střední školu s elektrotechnickým zaměřením, takže můj maturitní list nese v záhlaví obor mechanik silnoproudých zařízení.
Do rozhlasu jsem se dostala jako slepý k houslím. Dodnes nevím, kdo první vyřkl moje jméno. Několik let jsem připravovala aktuální přehled akcí na Tachovsku a na základě toho mi byla nabídnuta práce redaktorky. Přiznám se, že jsem se toho hodně bála, ale díky této práci poznávám mnoho úžasných lidí, což mě moc těší. I v redakci jsem našla skvělý kolektiv!
Původem jsem ze severních hor. Narodila jsem se v Krušných horách, moje první adresa byla v dnes již zaniklé obci Rusová, která skončila jako dno přehrady.
Můj život je šachová hra, kde lze odhadnout jen první tahy. Dostala jsem se na výchovu k prarodičům do krásné malebné vesničky Sulislav na Tachovsku, kde se stále drží krásné tradice. Byla jsem hodně vedena k lásce k přírodě, památkám, lidem. Už na základní škole jsem ráda psala povídky a básně, dokonce se stalo, že byly některé otisknuty, díky mým skvělým učitelům. Střední škola moje aktivity rozšířila: více, než technologii a automatizaci jsem se věnovala třídnímu časopisu, sportu a organizování akcí, což mi dodnes zůstalo.
Dnes pracuji v černošínském muzeu a externě jako redaktor Deníku, webeditor internetového zpravodajství a některých soukromých webů.
Mým koníčkem je fotografování, videa o přírodě, toulání se přírodou. Moje hesla jsou jednoduchá a výstižná, pramení z mých vlastních zkušeností: Co tě nezabije, to tě posílí. Nemám ráda šach mat, radši přijímám remízu. To je správný život - život je teď! Děkuji za každé nové ráno!
Všechny články
-
Kousnutí od štiky bolí, říká třináctiletý rybář
Matěj Houška je studentem stříbrského gymnázia, je mu třináct let a místo toho, aby zlobil, pošťuchoval spolužačky a dělal lumpárny, raději sedí u vody a chytá ryby.
-
Regionální umělci vystavují v Tachově
Regionální amatérští i profesionální malíři mají výstavu svých obrazů v Muzeu Českého lesa v Tachově. Jejich obrazy se staly součástí majetku muzea.
-
Ptáci se kroužkují už 120 let, třeba i na muzejní zahradě v Tachově
Martin Liška z Muzea Českého lesa v Tachově hlídá jednou týdně muzejní zahradu. Roztáhne zde neviditelné sítě. Chytne do nich sýkorky, dlasky, kosy, čížky nebo hýly.
-
Na výstavě o bezdružické lokálce najdete i razítka jak z Ostře sledovaných vlaků
Jízdenky z pevného kartonu, čepice výpravčího, lampa, dokonce i lopata s uhlím. Nejen to můžete teď vidět v černošínském muzeu na výstavě Ze života bezdružické lokálky.
-
Boj s červotočem aneb Když se velkou láskou stane starý nábytek
Na samotě u lesa v domě, kde kdysi byla rasovna u Zichova u Kolovče, bydlí Líba Lásková. Chová domácí zvířata, šije, renovuje a nejraději opravuje starý nábytek.
-
Šibeniční smrk má dvě koruny. Zajeďte za ním na Tachovsko
Známe šibenice i šibeniční vrchy. Známe také šibeniční termíny, ale šibeniční smrk, to už je rarita. Jeden takový roste na naučné stezce Vysoká u obce Světce.
-
Přírodní rezervace Janovský mokřad by se měla stát domovem vzácných ptáků
Divocí koně a pratuři v přírodní rezervaci Janovské mokřady mají před sebou hodně práce. Měli by spásat 12 hektarů rákosu.
-
Kostel v Heřmanově Huti je přes týden zavřený. Jeho půvab můžete obdivovat jen v neděli při mši
Původní název vesnice, kde stojí kostel sv. Martina je Horní Sekyřany, dodnes se této části tak říká, potvrzuje varhanice Ivana Meclová a zve do Heřmanovy Hutě.
-
Včelí vosk - skvělá surovina pro výrobu dekorací. Ale pozor! Kam kápne, tam už zůstane
Včelí vosk si jako základní materiál pro své pokusy a výtvory vybrali Jana Berková a Daniel Beran z Lípy u Únešova.
-
Navštivte unikátní muzeum v lese na německé straně hranice
Z osady Bügellohe už mnoho nezbylo. Poslední opuštěná chalupa chátrá a historii místa připomíná jako malé lesní muzeum, do které se můžete vydat z obce Pleš.