Martina Sihelská
Připravuji reportáže z obcí a přírody. Vyhledávám zajímavé tipy a zprávy.
Nejvíce zpráv vám nosím z Tachovska, kde žiji a svůj region dobře znám. Občas pro vás však něco vyberu i z jiných regionů, protože ráda cestuji a spojím tak výlet s reportáží. Nebojím se točit v jeskyni, na stromě či mezi zvířaty. Nejradši natáčím reportáže o přírodě, památkách a se zajímavými lidmi, kteří něco umí, kutí nebo sbírají. A s dětmi, ty se mikrofonu moc nebojí.
Rádio poslouchám celý svůj život, nejvíce si pamatuji nedělní pohádky a pak dechovky, kdy jsme s dědou a babičkou tančili v našem malém obývacím pokoji kolem stolu. Myslím, že by byli pyšní, že právě pro jejich nejoblíbenější stanici (a také mou) dnes pracuji, ačkoliv mě děda poslal na střední školu s elektrotechnickým zaměřením, takže můj maturitní list nese v záhlaví obor mechanik silnoproudých zařízení.
Do rozhlasu jsem se dostala jako slepý k houslím. Dodnes nevím, kdo první vyřkl moje jméno. Několik let jsem připravovala aktuální přehled akcí na Tachovsku a na základě toho mi byla nabídnuta práce redaktorky. Přiznám se, že jsem se toho hodně bála, ale díky této práci poznávám mnoho úžasných lidí, což mě moc těší. I v redakci jsem našla skvělý kolektiv!
Původem jsem ze severních hor. Narodila jsem se v Krušných horách, moje první adresa byla v dnes již zaniklé obci Rusová, která skončila jako dno přehrady.
Můj život je šachová hra, kde lze odhadnout jen první tahy. Dostala jsem se na výchovu k prarodičům do krásné malebné vesničky Sulislav na Tachovsku, kde se stále drží krásné tradice. Byla jsem hodně vedena k lásce k přírodě, památkám, lidem. Už na základní škole jsem ráda psala povídky a básně, dokonce se stalo, že byly některé otisknuty, díky mým skvělým učitelům. Střední škola moje aktivity rozšířila: více, než technologii a automatizaci jsem se věnovala třídnímu časopisu, sportu a organizování akcí, což mi dodnes zůstalo.
Dnes pracuji v černošínském muzeu a externě jako redaktor Deníku, webeditor internetového zpravodajství a některých soukromých webů.
Mým koníčkem je fotografování, videa o přírodě, toulání se přírodou. Moje hesla jsou jednoduchá a výstižná, pramení z mých vlastních zkušeností: Co tě nezabije, to tě posílí. Nemám ráda šach mat, radši přijímám remízu. To je správný život - život je teď! Děkuji za každé nové ráno!
Všechny články
-
V bahně a loužích proběhl nultý ročník závodů psích spřežení ve Stříbře
Chladný dubnový víkend se mohli diváci radovat z nevšední podívané ve stříbrských kasárnách, kde se konal dvoudenní závod psích spřežení a canicrossu.
-
Skoro dvoumetrový zajíc vítá řidiče ve Lhotě u Stříbra
Je vidět už z dálky. Slaměný velikonoční zajíc ve Lhotě u Stříbra hlídá smrk rybník i kapličku. Jmenuje se Bedřich a vyrobili jej tamní obyvatelé, jako symbol jara.
-
Za retro poklady se vypravte do Černošína
Hráli jste si jako malí s igráčky nebo Rubikovou kostkou? A pamatujete mýdlo na holení? Zajímavou retro výstavu můžete navštívit v muzeu v Černošíně na Tachovsku.
-
Milimetrová práce, od které není radno vstávat, aby něco neuletělo
Vzpomínáte na staré velikonoční pohlednice, na kterých jste obdivovali krásné kraslice a vajíčka oblepená slámovými kousky? Tyto pohledy byly námětem pro Věru ze Stříbra.
-
Technika se do stříbrského parku nedostane. Vyčistil ho Budulínek
Stříbrský park se nachází v hlubokém údolí. Před pár dny zde vichřice shodila tři stromy. Jak je dopravit nahoru, když se technika do údolí po úzkých stezkách nedostane?
-
Jedna z hor v Krušných horách má poetické jméno Meluzína. Na jejím vrcholu se tyčí dřevěná socha
Meluzína je jeden z méně známých vrcholů Krušných hor nedaleko Klínovce. S nadmořskou výškou 1 097 metrů jde o čtvrtou nejvyšší horu české části Krušných hor.
-
Měla to být cesta na otočku, protáhla se na tři dny. Royal Rangers pomohli hendikepovaným z Ukrajiny
8. března Záchranná služba Royal Rangers působící na Tachovsku a Chebsku vypravila humanitární konvoj, který vyrazil na Ukrajinu vyzvednout nemocné a handicapované osoby.
-
Naučná stezka v Přírodní rezervaci Podkovák v Českém lese je vhodná i pro vozíčkáře
Naučná stezka Podkovák v Kateřinské kotlině je přístupná i vozíčkářům. Místo bylo vyhlášeno rezervací v roce 1973 kvůli ochraně tamního přírodního rašeliništního biotopu.
-
Prázdný podstavec nutí kolemjdoucí k přemýšlení. K čemu sloužil?
U silnice pod dominantou kostela sv. Martina v Heřmanově Huti je kamenná kostka. Podle tvaru a opracování naznačuje, že jde o nějaký podstavec na sochu.
-
Pokus o knoflíkový rekord nevyšel, ale sbírka je obrovská
Více než 100 kilogramů knoflíků nasbírala Líza Honomichlová z Černošína. Její píle byla oceněna výstavou v černošínském muzeu. Teď je můžete obdivovat v muzeu v Sokolově.