Martina Sihelská
Připravuji reportáže z obcí a přírody. Vyhledávám zajímavé tipy a zprávy.
Nejvíce zpráv vám nosím z Tachovska, kde žiji a svůj region dobře znám. Občas pro vás však něco vyberu i z jiných regionů, protože ráda cestuji a spojím tak výlet s reportáží. Nebojím se točit v jeskyni, na stromě či mezi zvířaty. Nejradši natáčím reportáže o přírodě, památkách a se zajímavými lidmi, kteří něco umí, kutí nebo sbírají. A s dětmi, ty se mikrofonu moc nebojí.
Rádio poslouchám celý svůj život, nejvíce si pamatuji nedělní pohádky a pak dechovky, kdy jsme s dědou a babičkou tančili v našem malém obývacím pokoji kolem stolu. Myslím, že by byli pyšní, že právě pro jejich nejoblíbenější stanici (a také mou) dnes pracuji, ačkoliv mě děda poslal na střední školu s elektrotechnickým zaměřením, takže můj maturitní list nese v záhlaví obor mechanik silnoproudých zařízení.
Do rozhlasu jsem se dostala jako slepý k houslím. Dodnes nevím, kdo první vyřkl moje jméno. Několik let jsem připravovala aktuální přehled akcí na Tachovsku a na základě toho mi byla nabídnuta práce redaktorky. Přiznám se, že jsem se toho hodně bála, ale díky této práci poznávám mnoho úžasných lidí, což mě moc těší. I v redakci jsem našla skvělý kolektiv!
Původem jsem ze severních hor. Narodila jsem se v Krušných horách, moje první adresa byla v dnes již zaniklé obci Rusová, která skončila jako dno přehrady.
Můj život je šachová hra, kde lze odhadnout jen první tahy. Dostala jsem se na výchovu k prarodičům do krásné malebné vesničky Sulislav na Tachovsku, kde se stále drží krásné tradice. Byla jsem hodně vedena k lásce k přírodě, památkám, lidem. Už na základní škole jsem ráda psala povídky a básně, dokonce se stalo, že byly některé otisknuty, díky mým skvělým učitelům. Střední škola moje aktivity rozšířila: více, než technologii a automatizaci jsem se věnovala třídnímu časopisu, sportu a organizování akcí, což mi dodnes zůstalo.
Dnes pracuji v černošínském muzeu a externě jako redaktor Deníku, webeditor internetového zpravodajství a některých soukromých webů.
Mým koníčkem je fotografování, videa o přírodě, toulání se přírodou. Moje hesla jsou jednoduchá a výstižná, pramení z mých vlastních zkušeností: Co tě nezabije, to tě posílí. Nemám ráda šach mat, radši přijímám remízu. To je správný život - život je teď! Děkuji za každé nové ráno!
Všechny články
-
V Oboře na Tachovsku promítá nové letní kino
Letošní novinkou v obci Obora na Tachovsku je letní kino. Vzniklo na dříve neudržovaném venkovním prostranství.
-
Kaktusy jsou v létě samý květ, ve skleníku černošínského kaktusáře je jich kolem tisícovky
Červen a červenec je pro kaktusy požehnáním, kvetou a kvetou. Rozkvetlý skleník tak má i pan Rudolf Marek z Černošína, který kaktusy pěstuje už víc jak 15 let.
-
V Konstantinových Lázních slavnostně otevřeli nový lesopark
Staré Lázně v Konstantinových Lázních už dávno nefungují. Teď ale dostaly novou šanci na život...
-
Na Vlčí hoře u Černošína by mohla být vyhlídková věž
V Černošíně na Tachovsku původně chtěli mít rozhlednu. Nyní se zdá, že i když rozhledna nebude, mohla by o pár stovek metrů níže být vyhlídka z hradní věže Volfštejna.
-
V muzeu v Chodové Plané připravili na prázdniny výstavu historických kočárků
Malé soukromé muzeum s půvabným názvem Krásné časy založil pan Jiří Sauko z Branky. Je to vášnivý sběratel historických exponátů...
-
Karačájevské koně najdete jen na třech místech Evropy, jedno je na Domažlicku
V Obci Chřebřany na Domažlicku se nachází Karačájevský dvůr, kde chovají vzácné koně z Kavkazu. Jedná se o největší chov karačájevských koní v Evropě.
-
Ve starých hračkách je zakletá láska původních majitelů
V bytě o výměře 30 m2 má sběratelka Božena Rambalová z Plzně na 2000 starožitných hraček. Sama si nechala jednu skříň, postel a kuchyňku, zbytek patří hračkám.
-
Oboru Srdíčko obývá na 120 kusů zvěře a právě se rodí další
Kousek od bývalého hraničního přechodu Železná na území chráněné krajinné oblasti Český les najdeme oboru Srdíčko...
-
Železniční muzeum v Bezdružicích mapuje historii lokálkové dráhy
V expozici bezdružického železničního muzea jsou nejen tabule, razítka a makety vláčků. Návštěvníci tam najdou dokonce i slib Adolfu Hitlerovi z roku 1940.
-
Ze Škodovky na pastvu aneb kde se v Krušných horách vzala pastýřka Esterka
Znáte nějakou pastýřku ovcí? Jednu jsme navštívili v obci Hřebečná v Krušných horách.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »