Martina Sihelská
Připravuji reportáže z obcí a přírody. Vyhledávám zajímavé tipy a zprávy.
Nejvíce zpráv vám nosím z Tachovska, kde žiji a svůj region dobře znám. Občas pro vás však něco vyberu i z jiných regionů, protože ráda cestuji a spojím tak výlet s reportáží. Nebojím se točit v jeskyni, na stromě či mezi zvířaty. Nejradši natáčím reportáže o přírodě, památkách a se zajímavými lidmi, kteří něco umí, kutí nebo sbírají. A s dětmi, ty se mikrofonu moc nebojí.
Rádio poslouchám celý svůj život, nejvíce si pamatuji nedělní pohádky a pak dechovky, kdy jsme s dědou a babičkou tančili v našem malém obývacím pokoji kolem stolu. Myslím, že by byli pyšní, že právě pro jejich nejoblíbenější stanici (a také mou) dnes pracuji, ačkoliv mě děda poslal na střední školu s elektrotechnickým zaměřením, takže můj maturitní list nese v záhlaví obor mechanik silnoproudých zařízení.
Do rozhlasu jsem se dostala jako slepý k houslím. Dodnes nevím, kdo první vyřkl moje jméno. Několik let jsem připravovala aktuální přehled akcí na Tachovsku a na základě toho mi byla nabídnuta práce redaktorky. Přiznám se, že jsem se toho hodně bála, ale díky této práci poznávám mnoho úžasných lidí, což mě moc těší. I v redakci jsem našla skvělý kolektiv!
Původem jsem ze severních hor. Narodila jsem se v Krušných horách, moje první adresa byla v dnes již zaniklé obci Rusová, která skončila jako dno přehrady.
Můj život je šachová hra, kde lze odhadnout jen první tahy. Dostala jsem se na výchovu k prarodičům do krásné malebné vesničky Sulislav na Tachovsku, kde se stále drží krásné tradice. Byla jsem hodně vedena k lásce k přírodě, památkám, lidem. Už na základní škole jsem ráda psala povídky a básně, dokonce se stalo, že byly některé otisknuty, díky mým skvělým učitelům. Střední škola moje aktivity rozšířila: více, než technologii a automatizaci jsem se věnovala třídnímu časopisu, sportu a organizování akcí, což mi dodnes zůstalo.
Dnes pracuji v černošínském muzeu a externě jako redaktor Deníku, webeditor internetového zpravodajství a některých soukromých webů.
Mým koníčkem je fotografování, videa o přírodě, toulání se přírodou. Moje hesla jsou jednoduchá a výstižná, pramení z mých vlastních zkušeností: Co tě nezabije, to tě posílí. Nemám ráda šach mat, radši přijímám remízu. To je správný život - život je teď! Děkuji za každé nové ráno!
Všechny články
-
V Regionálním muzeu Kladrubska se představují umělci ze Stříbra a okolí
Zveme vás do kladrubského muzea, kde už za pár dní končí výstava obrazů, fotografií a soch, které tyvořili umělci ze Stříbra a okolí.
-
Fara ve Vidžíně bývala tvrzí německých rytířů. Dnes zve na prohlídku a v budoucnu i za kulturou
Zámecká fara Vidžín stojí ve stejnojmenné obci v Plzeňském kraji. Do jejího areálu se vchází vysokými vraty a za nimi je možné obdivovat několik staveb a upravenou zahradu.
-
Plzeňská krajská rada dětí a mládeže letos slaví 20. narozeniny
Více než 50 kroužků, desítky projektů, do kterých se zapojilo na šedesát tisíc dětí z Plzně a okolí, tak to je bilancování dvacetileté práce Plzeňské rady dětí a mládeže.
-
Historická vápenka i Králův mlýn v Krušných horách stojí za procházku
Máme pro vás tip na výlet. Vypravit se můžete do Kovářské poblíž Klínovce. Za vidění stojí nejen okolní výhledy, ale také historická vápenka a zaniklá osada Königsmühle.
-
Je jedno, kolik máte let. Zveme vás do školy
Černošínské muzeum zve na poučnou výstavu Škola - základ života. Velkou část exponátů přivezl Jiří Bízek z Bezdružic, něco zapůjčila Základní škola v Černošíně,
-
Mushing je zábava, starost i finančně náročný koníček
Nevšedního koníčka má Rostislav Job ze Stříbra. Chová osm alaskanů husky a věnuje se spolu s nimi mushingovému sportu.
-
Dárky k MDŽ můžou být i živé
Netrpělivě letos vyhlížela v kalendáři Mezinárodní den žen paní Věra Knollová z Černošína. Ne, že by očekávala pugét růží či luxusní dovolenou, čekala na krásnější dárek.
-
Kladrubské muzeum vystavuje legendární rodokapsy
V kladrubském muzeu vystavují rodokapsy. Rodokaps je název mnoha řad dobrodružných románů, typickým znakem byla sešitová forma s pestrobarevnou obálkou a jednoduchý děj.
-
Vachatova rozhledna měří jen 6 metrů, ale je vidět třeba i Javor
Vachatovu rozhlednu u nové Vsi nedaleko Kdyně najdete rychle, je na vyvýšené části u silnice kousek nad obcí. Není moc vysoká, ale za pěkného počasí nabízí krásné výhledy.
-
Modelářské kroužky pořád existují, dětí ale chodí málo
Kdo slyší slovo modelář, představí si letadélka, lodě a vláčky. Ale v posledních letech frčí také modely hradů a zámků nebo hasičské, vojenské či policejní techniky.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »